Mezinárodní vesmírná stanice
Vítáme Vás v druhé části povídání o vesmírných stanicích. V minulém příspěvku jsme se věnovali sovětské stanici MIR, která byla z vesmíru již „stažena“ a dnes si můžete něco počíst o mnohem modernější a komplexnější stanici, která je společným dílem mnoha zemí.
Původně měla být stanice protipólem ruského MIRu a Reagan o její stavbě rozhodl již v roce 1984. Měla se jmenovat Freedom. Ovšem vzhledem k výrazné změně geopolitické situace a nedostatku finančních prostředků byl plán radikálně změněn. K projektu se přidaly další státy (dokonce i Rusko). Nakonec tedy došlo k tomu, že stanice se sloučení plánovaných stanic MIR 2 a již zmiňované Freedom. Stanice ISS (International Space Station) jako taková reálně vznikla 20. listopadu 1998, kdy byl z Bajkonuru vypuštěn základní modul Zarja. Ovšem až do 2. listopadu 2000 se na ISS objevila stálá lidská posádka.
|
|
Stanice je umístěna ve výšce 350 km a oběh kolem Země trvá pouze 92 minut. Kromě již zmíněné Ameriky a Ruska se podílí na výstavbě a provozu Japonsko modulem Kibo a Evropská kosmická agentura laboratorním modulem Columbus. Z Evropy se ovšem projektu účastní jen některé státy – Rakousko, Velká Británie, Irsko, Portugalsko, Finsko, Řecko, Lucembursko a Česká republika se NEpodílejí na projektu ISS. Z amerického kontinentu se účastní ještě Kanada a nepřímo Brazílie (má jisté smlouvy zavazující ke spolupráci s NASA).
|
|
Spojení se Zemí je realizováno převážně ruskými Sojuzy a americkými Raketoplány. Pokud se nejedná o dopravu posádky, ale o náklad, je možno použít automatizované ruské nákladní vesmírné lodě Progress nebo evropské ATV (Automated Transfer Vehicle). Výstavba stanice měla být dokončena v roce 2010, ovšem kvůli problémům s raketoplány (např. havárie Columbia) došlo ke značnému zpoždění a dnes je patrné, že se pravděpodobně nepodaří dodržet tento termín. Celková hmotnost ISS bude po dokončení přes 400 tun, energie se získává z fotovoltaických článků. Na délku bude stanice mít 74 metrů a na šířku 108. Stálá posádka by měla čítat 6 členů.
Účelem stanice je primárně provádět pokusy a výzkum, a to hned v několika odvětvích. Každá laboratoř je trochu odlišného zaměření. Celkově můžeme jmenovat následující: biomedicína, fyzika, astronomie, meteorologie. V americké laboratoři Destiny se provádí základní obecné pokusy a byl vypuštěn již v roce 2001. Columbus z Evropy slouží k biomedicínckým a biologickým výzkumům a pokusům. Japonský Kibo je určen k materiálovému výzkumu a pro astronomii.
Zdroje obrázků:
[MJ 10.9.2009]