NASA prodává raketoplány, šance pro fanoušky?
Jak již bylo na našem webu zmíněno, symboly lidského pokroku - raketoplány NASA dosluhují a mají být co nejdříve nahrazeny novými vesmírnými plavidly. Kdy a jak konkrétně bude celá situace vyřešena, zatím nevíme, ale už nyní je jasné, že to Američané myslí s ukončením raketoplánů vážně a nehodlají jejich životnost dále uměle prodlužovat.
Z celé flotily čítající původně 7 raketoplánů (Pathfinder, Enterprise, Columbia, Challenger, Discovery, Atlantis a Endeavour) jsou nyní aktivní pouze poslední tři. Columbia i Challanger byly zničeny při nehodách a zbytek nepatřil mezi „ostré“ raketoplány. Objevují se spekulace, že NASA má být nahrazena soukromými korporacemi, které by nezatěžovaly státní rozpočet, ovšem nikdo zatím neví, jak to skutečně dopadne. Jisté je jen to, že poslední 3 zbylé raketoplány jsou nabídnuty k prodeji. Jejich cena je skutečně zajímavá. 1 kus má vyjít na 28 miliónů dolarů, což je při aktuálním kurzu 512 miliónů korun. A uznejte, že to není na tyto legendární stroje až tak moc. Otázka je, jestli si raketoplán může na zahradu koupit teoreticky každý a vypadá to, že ne. Nabídka prý platí jen pro vzdělávací instituce nebo federální úřady. Například Atlantis je již prý přislíben Smithsonian.
Definice raketoplánu
Raketoplán je dopravní prostředek určený k dopravě na orbitální dráhu kolem Země. Na oběžnou dráhu by mohl být vynášen vlastními raketovými motory (toto „čisté“ řešení nebylo doposud realizováno), případně posílenými pomocnými raketovými motory, nebo jehož stavební součástí je nosný raketový systém (nosná raketa). V kosmickém prostoru se pohybuje jako kterékoli jiná kosmická loď. Kosmický raketoplán může být provozován jak v pilotovaném, tak bezpilotním režimu. Jeho obvyklým, nikoli však nezbytným rysem je mnohonásobná použitelnost.
Start ze země může probíhat buď vertikálně, jako u běžné nosné rakety, nebo horizontálně jako u klasického letounu, případně může být do určité výše vynesen jiným letadlem a zde vypuštěn k samostatnému letu. Návrat na Zemi probíhá klouzavým nebo motorovým letem, s případným využitím pomocných motorů (raketových, nebo proudových) a přistává na letišti s dostatečně dlouhou přistávací dráhou.
Někdy se nepřesně do této kategorie zahrnují i tzv. vztlaková tělesa (lifting bodies), která však nejsou plošníky, neboť aerodynamický vztlak nepůsobí nosné plochy, ale trup letadla.
Kompletní raketoplán při jeho vzletu tvoří tři části:
· dva pomocné startovací stupně SRB (Solid Rocket Boosters);
· odhazovací nádrž ET (External Tank);
· družicový stupeň (Orbiter), vybavený hlavními motory SSME (Space Shuttle Main Engines).
Celková délka sestavy raketoplánu Space Shuttle při vzletu je 56,14 m. Vzletová hmotnost se u jednotlivých exemplářů i jejich misí liší a pohybuje se přibližně kolem 2050 tun. Přistávací hmotností také kolísá a závisí zejména na množství nákladu, dopravovaného zpět na Zemi; obvykle se pohybuje od 90 do 115 tun.
Start raketoplanu Endeavour STS-126
Zdroje:
- www.techshout.com
- www.knowledgerush.com
- www.ruggedelegantliving.com
- cs.wikipedia.org
[MJ 21.1.2010]
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
