Sondy k Merkuru
Planeta Merkur byla známa již ve starověkém Římě. Lidé ji tehdy pojmenovali po hlavním bohu obchodníků, ale též zlodějíčků - Merkurovi. Ačkoliv byla tato planeta lidstvu tak dlouho známa, vědci o ní mnoho nevěděli.
Proto se rozhodla NASA pro vyslání sondy, která by zmapovala povrch této planety. Tak 3. listopadu 1973 odstartovala sonda Mariner 10 z kosmodromu Cape Canareval s pomocí nosné rakety Atlas Centaur. Cílem této sondy bylo zkoumání planety pomocí série průletů. Stalo se tak však pouze třikrát vzhledem k vyčerpání zásob paliva. I tak nám tato sonda přinesla řadu informací o nejmenší planetě naší Sluneční soustavy. Mariner 10 objevil slabou atmosféru, která mimo jiné obsahovala vodík či kyslík. Dále bylo objeveno magnetické pole (stokrát slabší než na Zemi) a rotace kolem své osy. Do té doby se předpokládalo, že Merkur nemá žádnou rotaci vůči Slunci a vždy putuje otočený jednou stranou. Objeven byl také největší kráter ve Sluneční soustavě – pánev Caloris o průměru 1300 km, což musela způsobit kolize s meteorem větším než 1000 km, který ne druhé straně planety vytvořil velmi rozlámaný terén. I přes to všechno sonda vzhledem ke své dráze zmapovala vždy jen jednu polovinu planety a tak krom ne zcela přesných pozorování ze stanice v Portoriku nemáme o druhé polovině planety téměř žádné informace. Po 33 letech však přišel čas na změnu, kterou s sebou přinesla sonda Messenger.
Messenger vystartoval v srpnu 2004. Jeho dráha však byla velmi odlišná od Mariner 10. Za úkol měl patnáctkrát obkroužit kolem Slunce a využít šesti gravitačních manévrů (tři u Merkuru, dva u Venuše a jeden u Země). Kolem Venuše prolétl Messenger v letech 2006 a 2007. Kolem Merkuru poprvé prolétl 14.ledna 2008. Tehdy měl za úkol fotografovat planetu a to především ty oblasti, které se Mariner 10 nepodařily zmapovat, krom toho měl k dispozici desetkrát přesnější zařízení než předešlá sonda. Dalším úkolem bylo prozkoumat tamní atmosféru.
K dalšímu přiblížení k planetě došlo 6.10.2008, toto přiblížení však nebylo poslední. Ještě nás čeká letos 29. září a 18. března 2011, kdy se stane sonda umělou družicí planety. Tato zvláštní trajektorie využívá gravitace Merkuru k postupnému snižování rychlosti a navádění na jeho oběžnou dráhu kolem planety. Tato dráha sondy má pozitivní vliv na spotřebu paliva a tím pádem i na dobu životnosti.
Cíle sondy Messenger
Zmapování odvrácené strany planety
Jak už jsem se jednou zmínil sonda Mariner 10 zmapovala pouze jednu stranu Merkuru a tudíž nás obrázky ještě z druhé, nezmapované strany. Při prvním dvou průletech kolem nejmenší planety Sluneční soustavy se sondě povedlo již pár snímků získat.
Zjistit příčiny hustoty planety
Toto je otázka číslo jedna pro mnoho vědců zabývajícími se sondou Messenger. Planeta má totiž kovové jádro, které představuje 80% hmotnosti planety. Z toho důvodu má pak Merkur silnou gravitaci, jež je stejná jako u Marsu, který má o 40% větší objem.
Definovat povahu magnetického pole Merkuru
Sonda měla za úkol potvrdit/vyvrátit teorii profesora Jean-Luc Margota, která se přiklání k hypotéze tekutinového dynama. Tato teorie již byla potvrzena již prvním průletem Messenger, když objevila, že pole je velmi dynamické a komplexně se interaguje s nitrem, povrchem, exosféou a magnetosférou.
Zjistit odkud prochází Merkurova atmosféra
Merkurova atmosféra je velmi nestabilní. Díky slabé gravitaci je odnášena pryč. Záhadou však zůstává kde se vytvářejí nové plyny. Podle nových teorií mají vědci názor, že za tím stojí Sluneční vítr.. Více se dozvíme až podle nových zkoumání Messengeru.
Zdokumentovat existenci vulkanoidu
Díky své nízké oběžné by se měl Merkur nacházet v pásu malých zato extrémně rychlých asteroidů. Přesto všechno nebyly za 150 let pozorování potvrzeny.
Zjistit složení atmosféry
Messenger odhalil poněkud odlišnou atmosféru než-li Mariner 10. Obsahuje sice vodík i kyslík, ale zato jsou hlavními prvky sodík a draslík.
Je na Merkuru led?
Tato otázka se zdá být na první pohled hloupá když uvážíme vzdálenost od Slunce a povrchovou teplotu, která dosahuje až 480 stupňů Celsia. Avšak planeta má na svém povrchu mnoho kráterů, na jejichž dno nikdy Slunce nesvítí. Vědci se domnívají že obzvlášť krátery poblíž jižního pólu by mohly být plné ledu.
Zmenšuje se planeta?
Jádro planety je zřejmě napůl tekuté a má tendenci chladnout. To způsobuje zmršťování. Více nám však napoví dlouhodobé zkoumání
Zdroje:
- Science
- Encyklopedie Diderot
- astro.cz
- ian.cz
- treking.cz
- aldebaran.cz
- www.ian.cz
- astro.sci.muni.cz
- digiweb.ihned.cz
- www.science-explorer.de
[JG-25.8.2009]
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
