Klasické tradice a zvyky o Vánocích v Česku
Jako každým rokem i letos se nám blíží Vánoce, svátky s hlubokou tradicí a historií. V dnešní době jsou více vnímány spíše jako nákupní horečka a chaos, samozřejmě s útratou spousty peněz. V čem by ale měly pramenit, jaké tradice obnáší a co by mělo být jejich účelem?
Vánoční atmosféru začíná většina pociťovat už od října, kdy prodejci velkoobchodů zaplňují regály zbožím na Mikuláše, jako sladkostmi, cukrovím a jiným zbožím. Nezapomeňme na předvánoční slevy na dárky a reklamní masáž, které je všude dost. Opravdová atmosféra však začíná po první adventní neděli, kdy se tradičně zapálí první svíce na věnci, což slouží k počítání neděl do Štědrého dne. Klasicky po první adventní neděli, nebo těsně po ní se slaví svátek Mikuláše, který spadá na 6. prosince. Mikuláš je vyobrazován jako stařeček s bílými vousy, který obdarovává děti dárky. Symbolikou je samozřejmě čert s andělem. Legendy říkávají, že Mikuláš byl štědrý, obdarovával chudé lidi a hlavně děti podle toho, zda zlobily nebo byly hodné. Dle historických zápisků pravé jméno Mikuláše bylo Nikolaos, Mikola a najdeme také jméno Agios. Pocházel z bohaté rodiny a bohatství rozdal chudým. Ale legend na toto téma najdeme mnoho.
Jak jsme se už zmínili, prosinec provází 4 adventní neděle, na každou se zapálí svíčka na adventním věnci a o Štědrém dni při večeři hoří svíčky všechny. Věnec můžeme koupit v obchodech, nebo si doma sami vyrobit, ale to už je na výběru každého z nás. Pokud se rozhodnete si ho vyrobit sami doma, není nic lepšího než si k práci připravit dobrý svařák (svařené víno), který zahřeje a povzbudí. Jeho historie sahá až do starého Říma, jelikož Římané měli víno v oblibě a nebáli se experimentovat i s různými druhy koření, která se dodnes při vaření vína přidávají. Skořice, hřebíček, tymián a bobkový list jsou základem.
Na takový ,svařáček, budete potřebovat litr červeného vína, 2 až 3 kousky skořice dle chuti, 5 až 10 kusů hřebíčku, 6 polévkových lžic cukru, kůru z citronu či pomeranče a ostatní koření jako rozinky či muškátový oříšek. Příprava je snadná a určitě ji zvládnou i pánové, kteří nejsou v kuchyni dvakrát zruční. Všechny ingredience dáme do hrnce a necháme vzejít k varu, ale nesmí se vařit nebo bublat dlouho, jelikož by alkohol vyprchal. Poté směs scedíme přes síto do jiné nádoby, popřípadě dochutíme a necháme odstát zhruba 5 minut. Poté si můžeme vychutnat atmosféru Vánoc s kapkou dobrého alkoholu.
Kromě pití patří k Vánocům samozřejmě jídlo, na důkaz hojnosti a bohatství. Už od začátku prosince se peče cukroví, nejznámější jsou vanilkové rohlíčky, linecké nebo perníčky. Ale v tom se více vyznají ženy. Muži si mohou užít rumové kuličky, cukroví připravené s alkoholem. Kromě sladkého se na Štědrý den připravuje kapr, nebo ryba chuťově podobná. Mnoho lidí má raději řízky, jelikož nemají kosti. Příloha je samozřejmě známý bramborový salát. Štědrovečerní večeře má sama o sobě hodně zvyků. Jedním z nich je prostírání pro náhodného putujícího, dále dání šupiny z ryby pod talíř. Strávníci by také neměli od večeře odcházet, jelikož by je mohlo po celý rok doprovázet neštěstí.
Vánoce, a hlavně 24.prosince jsou křesťanské svátky, kdy se oslavuje narození malého Ježíška v Betlému. Symbolem je kometa, která dle legendy nad Betlémem té noci spadla či proletěla, jak se vám to líbí. Nezapomeňme na symbolické dárky, které lidé Ježíškovi do jeslí nosili. Proto se Vánoce pojí s hojností, láskou a pohodou. Většina křesťanů chodí na štědrovečerní mši, ostatní slaví svátek doma s rodinou, u televize s pohádkami nebo si zajde na panáčka. Každý slavíme Vánoce po svém, důležité je zdůraznit, že základem nejsou pouze dárky, ale atmosféra jako taková, která by měla prolínat celé vánoční svátky, ať jste věřící nebo ne. Je fajn si jednou za rok sednout, zkusit trochu cukroví, dobře se najíst a být k lidem okolo přívětiví, jelikož právě o tom by tyto svátky měly být.
[TP 12. 12. 2018]