Tragický osud alfy a omegy Beatles

Vzlety a pády jsou průvodcem snad každého člověka, avšak Brian Epstein byl v tomto ohledu králem. Člověk, který byl svého času šedou eminencí nejslavnější skupiny historie – Beatles a na stranu druhou muž s těžkými depresemi a smutným osobním životem.

Liverpool, třicátá léta. Zde přichází na svět do bohatší židovské rodiny kluk jménem Brian. Nad Evropou se však stahují mračna a Velká Británie se stává terčem útoků Luftwaffe. I rodina Epsteinů má tak řadu problémů – neustále se musí stěhovat díky permanentnímu bombardování. To zanechává stopu na Brianovi, pro kterého je tak těžké si najít kamarády a dokonce se často stává terčem antisemitských útoků. Po válce byl Brian v armádě, z které byl prý pro údajnou neschopnost vyhozen a taktéž rok na divadelní škole v Londýně ho nenaplňoval. Jako doma se cítil Brian až v rodinném podniku s elektronikou a gramodeskami.

Jelikož byl Brian velmi zodpovědný, snažil se být informovaný o aktuální hudební scéně. Dokonce přispíval i do časopisu Mersey Beat, kde psal recenze na pop music. Epstein tak věděl skoro o všem novém v hudbě. Všechno změnil jeden říjnový den v roce 1961... Tehdy do jeho obchodu s gramo deskami vstoupil jeden mladík s ošoupanou koženou bundou a ptal se, jestli má desku s písní My Bonnie. Brian se ptal, kdo udělal tento cover na starý hit. Odpověl Tony Sheridan a skupina Beatles ho zaskočila, protože do té doby ji vůbec neznal. Den na to přišly dvě mladé dívky do obchodu s gramo deskami k Epsteinovi a ptaly se, zda-li nemá desku od My Bonnie... Během několika dnů se tak v jeho obchodě mnoho lidí se stejným požadavkem – Beatles. Epstain si nevěděl rady.

Brian si však zjistil, že Beatles vystupují v nedalekém klubu Cavaren, který se rozhodl navštívit. Poté co sešel po úzkém schodišti do přímo zatuchlé místnosti, kde se na sobě tlačilo 200 teenagerů v ošoupaném oblečení a kožených bundách, se rozhodl Epstein, ve drahém saku klub opustit. Než však z něj odešel, zažil něco, co sám později popsal jako největší šok svého života. Stál totiž tváří v tvář Beatles. Sám nemohl uvěřit tomu, co slyší.

Jako schopný podnikatel se stal Epstain okamžitě manažerem skupiny a zařídil skupině smlouvu (až na druhý pokus) s nahrávací společností. Kariéra Beatles mohla začít. Beatles vydávali jeden hit za druhým a téměř okamžitě se stali slavnými a z prvních stránek novin vytlačili válku ve Vietnamu. Brian se však necítil v zákulisí těchto událostí dobře – byl totiž homosexuál, což bylo v té době ve Spojeném království trestným činem, navíc strach před možným neúspěchem ho uháněl do depresí, které se snažil zahnat alkoholem a drogami. V létě roku 1967 probíhal ve Walesu seminář vedený Maharishim. Beatles zvali Epstaina, ať jede s nimi, on však odmítl a zůstal v Londýně, kde opět zaháněl deprese barbituráty. Tentokrát však neodhadl množství a 27. srpna byl nalezen mrtvý – předávkován barbituráty.

Co s dědictvím Beatles?

Až smrt Epstaina ukázala, jak moc byl pro Beatles důležitý. Brian se totiž staral o vše a Beatles se mohli věnovat jen hudbě. Teď nebyl nikdo, kdo by Beatles vedl, což zapříčinilo hádky mezi samotnými členy skupiny. McCartney přišel s Lee Eastaman, zatímco Lennon s ostatními s Allenem Kleinem. To mělo v konečném důsledku počátek v hádkách v Beatles, který vyvrcholil rozpadem skupiny v roce 1970. Brian Epstain tak v podstatě nebyl jen Alfou, ale i Omegou Beatles.

[JG 17.10.2010]