Největší epidemie lidstva

V současné době čelíme světové pandemii způsobené koronavirem, který způsobuje onemocnění COVID-19. Jak lidstvo přežije tuto krizi? Bude svět zase takový, jako jsme ho znali dříve? V tomto článku vám ukážeme, jak na naší planetě vypadaly epidemie v minulosti.

Mor

Velké morové epidemie se odehrály už ve starověku. Již za časů starého Řecka byl mor dobře znám a naháněl obyvatelům oprávněný strach. Avšak první opravdu katastrofickou epidemií byl až tzv. Justiniánský mor, který řádil v od roku 541 po dobu několika desítek let. Mezi zasažené oblasti patřilo téměř celé Středomoří včetně dnešní Itálie, Egypta i Turecka. Podle dochovaných zpráv se tento druh epidemie rozšířil až do Irska. Důsledkem bylo výrazné oslabení Byzantské říše a několik desítek tisíc mrtvých. Morové rány byly velmi rozšířené ve středověku. Za vlády Karla IV., tedy okolo roku 1347, došlo k rozšiřování moru do Evropy. Ve středověku se tomuto onemocnění říkalo černá smrt a zemřelo na ni několik desítek, možná stovek miliónů lidí. Odhady hovoří o 350 milionech mrtvých. Morové rány provázely Evropu od počátku středověku, přes velké epidemie ve 14. století až po novověk. V roce 1715 je zaznamenána poslední velká epidemie moru českých zemích.

Pravé neštovice

Pravé neštovice představovaly velký problém od počátku lidstva. Příznaky jsou zpočátku podobné chřipce – vysoká teplota, bolest hlavy a kloubů. Později se k nim přidává vznik bolestivých hnisavých vředů po celém těle. Tyto vředy obsahují velké množství virů a jejich postupné praskání vede k rozšiřování nákazy dále. Evropskou populaci pravé neštovice decimovaly již od pradávna, největší „slávu“ však toto onemocnění zažily v 16. století v Americe. Jakmile evropští kolonizátoři přijeli na Nový kontinent, přivezli s sebou i své nemoci. Indiáni se doposud s tímto virem nikdy nesetkali, a to mělo za následek vyhubení až 90 procent jejich populace. Tímto padla indiánská společnost na kolena.

Španělská chřipka

Tato nemoc je asi poslední opravdu masovou epidemií. Proběhla v letech 1918 až 1920 a zanechala za sebou až 100 milionů mrtvých. Její příčinu je třeba hledat v první světové válce. Tehdy začalo docházet k masové migraci, kdy miliony vojáků byly vykořistěny ze svých domovů a vyhnány do bojů. Je všeobecně známým faktem, že v zákopech nebyly hygienické podmínky zrovna optimální. A kde se španělská chřipka vzala? Vědci zjistili, že opět z Číny!