Největší stravovací omyly I.

O zdravý životní styl a zdraví prospěšnou stravu se zajímá čím dál tím více lidí ve vyspělé části světa. Ze všech stran se na nás každý den valí různá nová doporučení ohledně zdravé stravy. Média jsou plná reklam na léčivé přípravky, v televizi si můžeme pustit nespočet pořadů, které se zabývají zdravou stravou, také vychází mnoho knih od odborníků na moderní zdravou gastronomii. Jak si však můžeme být jistí, že doporučení, která nám jsou předkládána, jsou pravdivá? Nemůže se snad věda mýlit? Redakce web4men Vás provede těmi největšími omyly ve stravování, které byly (a většinou dodnes jsou) považovány za recepty ke zdraví.

1. Pij hodně mléka, ať máš zdravé kosti!

Kravské mléko patří k jedné z nejvíce konzumovaných potravin vůbec. Mnohými lidmi je považováno dokonce za nejdůležitější potravinu. Bible považovala země s dostatkem medu a mléka za země blahobytu a tradiční indická medicína – ájurvéda, léčí mnoho neduhů těla právě kravským mlékem. Oproti Bibli, ájurvédě a mléku, které používaly naše babičky je tu však jeden zásadní rozdíl. K nám se totiž nedostává čerstvé mléko, ale pasterované. Nadto se mnoho lidí snažících se udržet si štíhlou linii domnívá, že právě nízkotučné mléko je pro ně správnou volbou. Ale chyba lávky! Mléčná bílkovina - kasein - totiž potřebuje pro své strávení tuky a jiné látky, které jsou přirozeně obsaženy v čerstvém kravském mléce. Tím, že konzumujeme odtučněné mléko, které tyto látky neobsahuje, si je musí tělo vzít ze svých zásob. Tím dochází k demineralizaci těla, především k deficitu hořčíku. Není tak překvapením, že potravinou, která je nejvíce odpovědná za vznik akné, nejsou chipsy či čokoláda, ale právě odtučněné mléko!

Za hlavní zdravou látku v kravském mléce je považován vápník, o kterém si většina populace myslí, že je hlavní látkou zodpovědnou za zdravé kosti. Pravý opak je však pravdou. Podle mnoha statistik (www.mercola.com) existuje přímá úměra mezi konzumací mléka a vznikem osteroporózy a jiných onemocnění kostí. Nadměrná konzumace vápníku, bez odpovídající dávky hořčíku, případně vitamínů D3 a K2, tak vede k řídnutí kostí a jejich zvýšené lámavosti.

2. Nahraď maso sójou

Nefermentovaná sója je typickou potravinou, která je mylně považována za zdravou. Lidé si tuto luštěninu oblíbili především pro vysoký obsah bílkovin, se kterým se může porovnávat s masem. Velice populární se staly sójové kousky, tofu či proteinové tyčinky ze sóji. Nefermentovaná sója ale způsobuje přibližně každý druhý druh rakoviny, silně snižuje potenci, zvyšeje riziko infarktu, způsobuje deprese a mnoho dalších potíží.

Ne všechny sójové potraviny jsou však rizikové. Škodlivé jsou jen potraviny z nefermentované sóji, zatímco fermentovaná sója (například: miso, tempeh a sojový sýr natto) nepředstavuje žádná výše uvedená zdravotní rizika a naopak je zdraví prospěšná. Obzvláště sýr natto je velmi zdravý, jako jedna z mála potravin totiž obsahuje vitamn K2, kterého má nedostatek 99% populace. Tento vitamín má za úkol transport a správné ukládání vitamínu D3 po těle. Je tak prevencí proti vzniku kornatění tepen a mnoha dalších chronických chorob.

3. Tuky nahraď cukry

Dlouho opakovanou mantrou výživových poradců v boji proti obezitě bylo doporučení vyhnout se téměř všem tukům ve stravě. Když už měl člověk nějaký ten tuk konzumovat, mělo se jednat o margaríny vyrobené z rostlinných zdrojů. Odpovídající kalorie si měl člověk doplnit zvýšeným příjmem cukrů. K čemu však taková dieta vede?

Ačkoliv výrobci různých rostlinných margarínu a ztužených tuků hovoří o ochraně srdce a cév, tyto margaríny vedou právě velmi silně k infarktu a mrtvici. Naopak je velmi zdravé konzumovat máslo, jehož každodenní příjem nemá podle posledních vědeckých výzkumů negativní vliv na přírůstek tělesné hmotnosti.

Vraťme se ale ještě k cukrům. Člověk, který konzumuje především sacharidy, silně překyseluju svůj organismus. Překyselený organismus přitom způsobuje 90% ze všech nemocí!! Překyselení způsobují především jednoduché cukry (coly, zákusky, zmrzliny, energy drinky či různé sladkosti), lepší je tak přijímat jednoduché cukry z ovoce, které tělo naopak alkalizují.

Hlavní kalorický podíl však lidé obvykle přijmou ze složitých sacharidů. V případě, že v jejich stravě převládá strava bohatá na lepek (pečivo či těstoviny), tělo dokáže strávit jen část kalorické hodnoty potraviny. Zbytkem nadměrně zatíží svůj organismus. Vzhledem k nadměrné konzumaci těchto potravin po generace jsou někteří lidé na lepek alergičtí (celiakie) a musí se stravovat výlučně bezlepkově.

Mnohem lepší je tak přijímat hlavní podíl kalorií ze zdravých tuků jako je máslo, maso, vnitřnosti, vejce, a především z ryb a lnu/lněnehé oleje. Především mořské ryby a lněný olej jsou pro nás nejzdravější, protože obsahují omega 3 mastné kyseliny. Správný podíl v lidském těle mezi omega 6 a omega 3 mastnými kyselinami by měl být 1:1, ale dnešní průměr je obvykle 50:1. Tato disharmonie přispívá spolu s překyselením organismu téměř ke všem chronickým chorobám.

[JG 19. 10. 2014]