Přerušovaný půst

Zájem o zdravý životní styl zažívá v poslední době nevídaný boom. Ačkoliv je kvalita různých dietních doporučení značně rozkolísaná, obvykle mají jednu věc společnou – především se týkají toho, CO jíst. Málo kdy je však hlavní pozornost věnována tomu, KDY jíst. Nové výzkumy však ukázaly, že otázka „kdy“,  je možná stejně důležitá, jako „co“ jíst.

Snídaně jako hlavní jídlo... ano či ne?

Mainstream stále tvrdí, že jíst co 2 až 3 hodiny a především pořádně posnídat je ten správný základ zdravé výživy. Jako příklad takové zdravé snídaně se často uvádějí různá müsli, která bývají „vylepšená“ různými „medy“ (v případě různých komerčních „medů“ doslazených velkým množstvím cukrů, nemůže být o skutečném medu řeč), doplněná ovocem a zalitá mlékem (samozřejmě pasterovaným a nejlépe odtučněným). To vše doplněné pořádnou sklenicí pomerančového džusu. Dle mnohých ideální snídaně.

 Zdá se však, že nic není více vzdáleno zdravé stravě. O škodlivosti takového jídla jsme již na web4men psali, jen pro krátkou rekapitulaci - takové jídlo může obsahovat až 2 denní doporučené dávky cukru (a to i v případě bio kvality) za den, což může vést ke vzniku cukrovky, obezity a dalších více či méně těžkých chronických onemocnění, korunovaných rakovinou. A to nemluvíme ani o škodlivosti obilí, pasterizaci mléka, či různých „éčkách“... Mohutná snídaně však může představovat problém, i když je složená výhradně ze zdravých pokrmů.

Půstem ke zdraví a svalům?

Mnoho lidí je přesvědčeno, že aby si udrželi dobrou kondici, zdraví a svalovou hmotu je nutné co 3 hodiny jíst a především dbát na snídani. Mnozí opravdoví odborníci ve výživě jako Joseph Mercola či Ori Hofmekler zastávají však názor zcela opačný. Podle nich je občasný půst stejně důležitý jako zdravé potraviny a cvičení. Nejíst každý den 14 – 18 hodin dokonce může vést k nárůstu svalové hmoty. Vynechat snídani tak můžeme být jedním z nejlepších dietních kroků. Jak je to možné?

Impulz pro tělo

Tělo totiž disponuje systémem, který mu zabraňuje v plýtvání svalové hmoty. Člověk, který tedy hladoví, musí použít jako energii tkáň ze svých zásob. Jak už bylo řečeno, aktivní svalová hmota (takže se hodí na konci půstu cvičit) je před ztrátou chráněna, tak musí jít energie z jiné tkáně. Využita tak bývá naopak tkáň nejméně potřebná – nádory, nemocné buňky či staré buňky. Člověk tak půstem doslova mládne a uzdravuje se.

Výhody přerušovaného půstu se dají vysvětlit i jiným způsobem. Přerušovaný půst je tak trochu jako cvičení. Stejně jako samotným cvičením svaly nerostou, ale způsobuje je až impulz, kterým dáme tělu po tréninku povel k nárůstu svalů, působí i přerušovaný půst podobně. A jaké že to výhody jsou?

Výhody přerušovaného půstu

Ač se to dnes může zdát jak lež, po většinu lidské historie člověk dodržoval přerušovaný půst. Časy neúrody se střídaly s dobou úrody a úspěšný lov vystřídala často doba neúspěchů. I v téměř všech náboženstvích se setkáváme s různě dlouhými půsty. Sečteno a podtrženo, lidé jsou zvyklí na to se postit. Až v dnešní době blahobytu se na to zapomíná a svým dočasným luxusem si vlastně způsobujeme mnohé zdravotní potíže. Shrňme si však jaké základní výhody podle dlouholetých vědeckých poznatků přerušovaný půst přináší:

•              Zvyšuje citlivost na inzulín, čímž de facto předchází všem chronickým onemocněním

•              Zvyšuje produkci růstového hormonu

•              Normalizuje hladiny „hladového hormonu“

•              Pomáhá potlačovat záněty

•              V případě spojení se cvičením omlazuje svalovou tkáň a pomáhá likvidovat tukové zásoby

Jak konkrétně na přerušovaný půst?

Jak již bylo zmíněno, ideální je každý den 14 – 18 hodin nejíst (je možná ale držet půstu jen pár dní v týdnu a to až do doby 36 hodin) a konec půstu alespoň občas korunovat cvičením. Doporučuje se především tvrdý silový trénink, který je i co se týče spalování tuků účinnější, než vytrvalostní cvičení. Po cvičení je však dobré dát si syrovátkový protein (nejlépe bio a z nepasterovaného mléka) pro obnovu nových tkání. Minimálně nutné je dát si alespoň nějaké kvalitní bílkoviny.

Co se týče ostatního doporučeného jídla, doporučují se především tyto pokrmy: avokádo, bio kuře, máslo, ořechy, zelená zelenina, bio vejce a kokosový olej.

Naopak se nedoporučují jídla jako jsou brambory, těstoviny či pečivo. Samozřejmostí je také vynechání všech sladkostí, především sladkých nápojů typu Coly. Ačkoliv tato metoda přináší své ovoce, je nevhodná pro těhotné a kojící ženy, lidi s hypoglykemií či s podvýživou. Nadto na každého funguje něco trochu jiného. Pro většinu lidí (obzvláště těch obéznějších a dříve narozených) by však měla skýtat jen samé výhody.

[JG 28. 8. 2016]