Procestoval půl světa, aby vyléčil lidi

V dnešní době „vrcholu vědy a pokroku“ se nabízí, že i medicína došla právě nyní svého vrcholu a dokáže čelit všem možným chorobám a nejefektivněji za celou dobu lidstva. V některých případech, obzvláště v některých akutních problémech tomu skutečně tak je. Jenže je tomu opravdu tak i v případě chronických onemocnění? Je dnes méně rakovin, Parkinsonů a vůbec dlouhodobě nemocných lidí než v minulosti? Nebo jsme již zapomněli na tradiční život a stali jsme ovcemi mainstreamu? Podívejme se raději trochu do minulosti...

Úspěšný zubař

Cleveland, Ohio, rok 1893. Mladý dentista Weston Price (absolvent University of Michigan) začíná svou dlouholetou praxi. Na začátku své kariéry dokáže nejprve zdokonalit některé dentistické technologie a ačkoliv tím získá publicitu a nemalé finanční prostředky, jeho kariéra jde později jiným směrem. Trápí ho totiž fakt, že rok od roku mají jeho pacienti více zubních kazů a vůbec i více nemocí. Přitom se často jedná o pravidelné návštěvníky jeho kliniky, kteří by měli být vlastně ti nejzdravější. Price si tím dlouho láme hlavu. Nechápe tuto převrácenou logiku. Po čase se ale na tento problém začne dívat z jiné stránky věci. Napadne ho totiž souvislost mezi stravou a stavem chrupu. Price přitom přichází s převratným objevem - a sice, že nejvíce zubních (ale i obecně zdravotních) potíží měli lidé, kteří se nejvíce vzdálili stravování a života svých dávných předků. Price po tomto objevu neváhá a je rozhodnut projet svět, aby navštívil kultury nedotčené moderním způsobem života, stravující se stále stejným způsobem jako jejich dávní předci.

Cesta kolem světa

Price vzhledem ke své úspěšné kariéře zubního lékaře neměl o finance nouzi a tak si zabalil kufry a spolu se svou manželkou se vydal po stopách kultur nezasažených západní civilizací, aby zjistil, jaké faktory přispívají k jejich zdravým zubům. Priceovi tak navštívili domorodé kmeny Severní a Jižní Ameriky, ostrovy v Melanésii a Polynésii, či různé africké, australské či novozélandské kmeny. Při svých cestách však Priceovi navštívili i Evropu, kde se ještě na začátku 20. století daly najít kouty nezasažené „západní civilizací“. Jejich cesty je tak zavedly i do zapadlých vesnic ve Švýcarsku či za Gaelskou komunitou na Vnějších Hebridách. Price v těchto končinách fotografoval místní domorodce a především se jako dentista zaměřil na jejich chrupy. Celkem vznikla sada 1 500 fotografií domorodců, které později i s dietními doporučeními vydal knižně.

Převratné objevy

Fotografie Dr. Priceho znamenaly velký objev. Kdekoliv totiž pořizoval své fotografie, tak uviděl, že tamní lidé mají krásné rovné a zdravé zuby bez kazu. Krom toho mívají dobrou postavu, jsou imunní proti chorobám a infekcím a jsou příjemní.

Co však vede k takovému stavu? Priceho výzkum odhalil, že lidé stravující se na základě tradičního modelu stravy mají 4* více vitamínů rozpustných ve vodě a 10* více vitamínů rozpustných v tucích, než lidé žijící na „západní stravě“. Co je však také důležité, strava tradičních národů byla založena především na tučných jídlech plných cholesterolu jako jsou vejce, korýši, jikry, vnitřnosti či  nepasterované mléčné produkty. Jinými slovy se jednalo o potraviny, které jsou poslední dobou haněny jako nezdravé... Price krom toho objevil v tradiční stravě tzv. aktivárot X, který podle něj funguje jako důležitý katalyzátor v těle. Dnes se předpokládá, že se jedná o vitamin K2 (který se nachází ve fermentovaných potravinách, především v sojovém sýru natto).

Strava domorodců léčí, moderní degeneruje

Jaké potraviny však konkrétně vedou ke kýženému stavu dlouhodobého zdraví? V každé kultuře byly trochu odlišné, avšak vždy měly některé společné body. Price stanovil více než 50 doporučení ohledně potravy, níže si uvedeme ty nejdůležitější z nich:

·Nejezte bílý cukr a mouku, včetně potravin z nich vyrobených.

·Jezte plnohodnotné nezpracované potraviny (dnes bychom řekli BIO potraviny).

·Vaše strava by měla být ve většině případů založena na tucích, přičemž poměr omega 3 a omega 6 mastných kyselin by měl být vyrovnán (v průměrné západní stravě je tento poměr cca 1:20).

·Zcela se vyhněte rostliným olejům na vaření. Místo toho používejte kokosový olej, máslo, sádlo či ovčí lůj. Do salátů se hodí i olivový či lněný olej.

·Nebuďte vegetariány a nevyhýbejte se vnitřnostem.

·Jezte pouze nepasterované mléčné výrobky pocházející z krav volně se pasoucích na trávě.

·Jezte velké množství fermentovaných potravin.

·Ořechy a zrna nechte naklíčit ve vodě, aby se snížilo množství kyseliny ftalové.

·Jezte velké množství volně žijících ryb z neznečištěných vod.

·Nepoužívejte mikrovlnou troubu.

Odkaz do dnešních dnů

I když výše vyřčená doporučení nejspíše většině lidem zní jako kakofonie, je na každém z nás, jestli se jimi budeme řídit nebo nikoliv. To, že většina z Priceových doporučení nekoresponduje s doporučeními mainstreamové medicíny, ještě neznamená, že jsou lživá. Média i praktický lékař se mohou mýlit. Vše je v našich rukou. Pro ty, kteří by se chtěli dozvědět více doporučuji navštívit stránky Priceho nadace http://www.westonaprice.org/

[JG 13. 6. 2016]