Psychické nemoci - víte o sobě všechno?

Říká se, že Česko je v počtu psychicky nemocných lidí mezi prvními pěti, tudíž mají psychologové až psychiatrové co dělat. Než se do tohoto téma pustíme více, ráda bych vám upřesnila rozdíl mezi psychologem a psychiatrem. Od slova psyché, neboli duše, je odvozeno slovo psycholog. Je něco jako hodně dobrý kamarád, s tím rozdílem, že se snaží (měl by) vás nasměrovat na lepší duševní cestu a vyslechnout vás.  Jedná se o tzv. pomoc duši, téměř bez hmotných věcí, pouze na základě mluvení, dialogů nebo monologu osoby, která za psychologem přišla. Většinou se jedná o lehčí případy, zejména pokud se dostaneme do distresu (stres trvající delší dobu, vznikají z něj deprese – příčiny tohoto stresu jsou různé, ale může to způsobit smrt blízkého člověka, rozvod nebo jiné stresory, neboli spouštěče). Člověk má například špatné sny, mrzuté nálady, mnohdy nechutenství, nadměrná chuť k jídlu nebo také lehké úzkosti. Toto všechno se dá prokonzultovat s psychologem. Také nevědomé procesy, jako např. závislost na alkoholu, drogách, penězích či nevěrách. Psychiatr? Nabízí se, když mluvení nepomůže. Léčba je nejčastěji vedena medikamenty, neboli prášky. Nejčastěji antidepresivy, tlumivými léky či ostatními, dle druhu nemoci. Také vás může vyslechnout, stejně jako psycholog – ale ten vám nemůže napsat prášky a vést ambulanční léčbu (např. v psychiatrické léčebně). Mnoho lidí si plete špatné nálady s depresemi, nebo naopak. Zde jsou nejčastější nemoci duše, psychiky či vnitřního já, pokud chcete.

DEPRESE

Hodně zaměňována se špatnou náladou, ovšem o depresi se jedná ve chvíli, kdy špatná nálada přetrvává déle než 10 dní, to je většinou inkubační doba. Dalšími příznaky jsou popisovány jako smutek, vztek, nejčastěji na sebe samého, snížení sebevědomí a chuti na sex. Dále se projevuje fyziologicky – nespavost, nechutenství nebo naopak přemíra jídla, naopak spánek přes den, lenost přecházející do bolesti při pohybu a běžných aktivitách. Tyto problémy jsou dlouhodobé, po čase se mění na nezájem k věcem, které pro nás bývaly důležité, snížený zájem o peníze a žití – často končí sebevraždou, neboť si člověk myslí, že je to jediné řešení, dokonce má z plánu na smrt často radost a zmate tím tak svoje okolí. Můžou to být i vysoce postavení lidé nebo ti, kteří mají děti a rodiny

FOBIE

Hodně z nás o nich ví, ale berou to jako něco normálního. Omyl. Fobie se postupem věku a času dokážou zhoršovat, až do stavu, kdy tělo může poskytnout infarkt, zástava srdce nebo srdeční arytmiie, pokud spatříme nebo se přiblížíme k objektu vyvolávající strach. Fobie vlastně znamená příšerný strach při kontaktu s věcí, zvířetem či jinými objekty, např. z výšek, malého prostoru, nebo naopak z davu. Pavouci, štíři,hadi,klauni,krev…Z toho všeho jsou vyvozené fobie. Ale neberte je na lehkou váhu –intenzita strachu se může s věkem stupňovat.  

ÚZKOSTI

Jedná se o bezdůvodný strach, obavy z budoucna a pesimismus. Může začínat špatnou náladou, ovšem emoce se zintenzivňují a dochází až k fyzickým příznakům, jako třes rukou, nechutenství, zvracení, pláč, zkrácené či zrychlené dýchání. Mohou být také doprovázeny lehkými halucinacemi či paranoiou.

SEBEPOŠKOZOVÁNÍ

Pro někoho trend dnešní doby, bohužel z druhé stránky nemoc. Stále častější a z různých příčin. Stav člověka se dá popsat jako nechutenství k sobě samému. Člověk se přestává mít rád, nemá své hodnoty, vidí se negativně vůči okolí. Začíná se poškozovat a nemusí to být jenom fyzicky, i když jeto nejčastější forma (řezání žiletkou, ostrými předměty, dušení se nebo popalování). Pacient se dokáže týrat  i psychicky, odmítá vodu, spánek, chová se schválně hnusně a morálně špatně ke svému okolí. Ano, dokáže pomoct  i psycholog, ale v těžší formě nikoli.

[TP 26. 2. 2018]