Slunce - lék či zabiják?

Buď na Slunci a zemři!

I když tomu dnešní počasí nenapovídá, doba léta se pomalu ale jistě blíží. Chladným dnům tak hraje labutí píseň a na scénu se co nevidět dostanou teplejší dny. Doba dovolených je coby kamenem dohodil. Mnoho z nás jistě zavítá do „teplých krajin“ k moři, či se alespoň spokojí s místním koupalištěm. Tak či tak budeme nejspíše trávit horké slunečné dny u vody a především na Slunci. Není přeci nad to získat opálení a přitom se příjemně prohřát.

V tom se však zvedá varovný prst zdravotnického a mediálního mainstreamu. Ze všech stran slyšíme, že pobyt na přímém slunečním svitu v létě je krajně nebezpečný a dost možná nás zabije rakovina kůže. V lepším případě slyšíme: „Kup si náš opalovací krém a budeš uchráněn!!“  Jak to tedy skutečně je? Máme tedy zapomenout na příjemné chvíle na slunci a opálení pro naše zdraví? Nebo je to trochu jinak?

Lidé kdysi a dnes

Zkusme se na tuto problematiku podívat trochu jinak – do minulosti. Život pravěkých lidí se více podobal životu některých šelem, než našemu současnému životu. Lidé neměli v pravěku domy jako my dnes, ale žili jako lovci a sběrači každý den na jiném místě. A k tomu všemu byli denně na slunečním svitu a neznali nemoci jako je rakovina, cukrovka či Alzheimrova choroba. 

Od průmyslové revoluce však měštští lidé začali trávit skoro celý den uzavřeni v továrnách, kde na ně místo Slunce čekaly zplodiny. U lidí se hojně začaly objevovat civilizační choroby jako je rakovina, cukrovka, deprese a Alzheimerova choroba. Ačkoliv se životní podmínky od průmyslové revoluce v civilizovaném světě výrazně zlepšily, stále jsme obvykle „zavřeni“ před sluncem a stále nás trápí nemoci jako je rakovina.

Chytří vědci se vracejí ke kořenům

Někteří vědci si však uvědomili to, že Slunce není zabijákem, ale zdrojem života na Zemi. Sluneční světlo totiž v lidském organismu vytváří důležitý vitamín D3. Mainstreamová věda uznává jistý léčebný účinek tohoto vitamínu, a to především na chřipková onemocnění a lupénku. Význam tohoto vitamínu produkovaného slunečním zářením je však mnohem větší.

Lékařská autorita doktor Josef Mercola uvádí, že tento vitamín ovlivňuje 3000 genů z celkových 30 000, které se týkají našeho zdraví. Při dostatečném množství tohoto vitamínu v těle je sníženo riziko rakoviny o 60 % a dále se člověku výrazně snižuje riziko vzniku cukrovky 2. typu, Alzheimrovy choroby, chronických zánětů či vzniku slepoty. Tento vitamín je také dobrý v boji proti tuberkulóze, zápalu plic a mnoha dalších potíží.

Jak tento vitamín získat?

Jak jsme si již jednou řekli, nejvhodnějším způsobem (existují i tablety) zisku tohoto vitamínu, je pobyt na přímém slunečním svitu. Ačkoliv to vypadá jednoduše, drtivá většina lidí ho má nedostatek. Podle výzkumu má 60% bělošské populace nedostatek tohoto vitamínu a v černošské populaci je toto číslo dokonce 98%, protože ti jej díky své tmavé pokožce potřebují více. Mnoho lidí se totiž domnívá, že dostatek „sluníčka“ si zajistí půl hodinkou v poledne na slunci v oblečení. Opak je však pravdou. Člověk by měl být co nejvíce odhalen – alespoň ze 40% . A chránit by si měl jen oblast okolo očí, kde by Slunce mohlo způsobit rychlý vznik vrásek. Důležité je také se hned po opalování nesprchovat a nepoužívat mnoho opalovacího krému, který může nevhodnými chemickými látkami poškodit kůži a také dokáže zabránit přístupu vitamínu D3. S příchodem léta se tak nemusíme Slunce bát.

[JG 18. 5. 2014]