Syndrom vyhoření může potkat každého

O syndromu vyhoření neboli burnoutu slyšel snad už každý z nás. Co to přesně je, jak vzniká, jaké má projevy a jak je možné se mu vyhnout, to si řekneme v následujících odstavcích.

Syndrom vyhoření byl poprvé vědecky popsán v 70 letech a dostal tento název, protože zcela přesně vyjadřuje situaci, kdy je pracovník vyčerpán usilovnou prací a propadá depresím, úzkostem či jiným stavům a jen těžko může z tohoto kolotoče ven. Burnout úzce souvisí s pracovním životem člověka a může teoreticky postihnout kohokoli. Nejčastěji se však vyskytuje u osob, od nichž je vyžadován či očekáván velký pracovní výkon. Zjednodušeně můžeme říct, že dojde k přepracování organismu a člověk tzv. „vyhoří“. Může za to pracovní stres, pracovní podmínky, nedostatečně viditelné pracovní výsledky a jednoduše řečeno celkově stav nerovnováhy mezi profesními ideály a realitou. Mezi nejohroženější povolání patří například manažeři, policisté, učitelé a sociální pracovníci. Tyto profese patří mezi náročné a stresující povolání, kdy výsledky jejich práce nemusí často odpovídat vynaloženému úsilí. Zpravidla se jedná také o povolání, u nichž se pracovníci setkávají s krutou realitou dnešního světa.

A jak se projevuje syndrom vyhoření? Člověk je unavený, klesá jeho pracovní výkon. Začíná se hůř koncentrovat, může mít drobní problémy s pamětí. Činnosti, které dříve v klidu zvládal, mu přijdou složitější a může dělat více chyb. Mohou se přidat problémy se spánkem - buď nadměrná spavost anebo naopak nespavost. Neschopnost prožívat radost a neschopnost se uvolnit. Časem může dojít ke snížení sebedůvěry a dostaví se potíže v mezilidských vztazích. Člověk postižený syndromem vyhoření je skleslý, zpomalený, ztratil víru ve svou práci i v sebe samého.

Jak se bránit burnoutu? Důležité je samozřejmě nastavení vlastní mysli - není vhodné, když je pro člověka práce hlavním a jediným hnacím motorem v životě. Člověk by neměl zanedbávat rodinný život, setkávání s přáteli a vhodné je věnovat se také svým koníčkům. Právě toto jednodimenziální zaměření (pouze na profesní život) může být zdrojem problémů do budoucna. Pokud máte pocit, že jste přetěžování, že vás práce nenaplňuje, zamyslete se nad svou cestou a nenechejte se vrhnout do propasti burnoutu. Kdyby vás přepadly nesnesitelné pocity související s tímto problémem, není žádnou ostudou navštívit psychologa, který vám může dát několik cenných rad a s vaším problémem pracovat.

Proto ruku na srdce - nehoňte se tolik za prací a kariérou. Práce nemá nohy, ta vám neuteče. Při vstupu do pracovního života si uvědomte, kolik let budete muset pracovat do důchodu. Proto zvolte takové tempo, abyste to celou dobu vydrželi. Není dobré přepálit ze startu. Nic neilustruje syndrom vyhoření lépe než tento citát: „Když zapálíme svíčku z obou stran, získáme více světla, ale svíčka také rychleji dohoří.“

[MJ 11. 7. 2015]