Historie EU I.

Evropská unie je institucí, která běžné veřejnosti ovlivňuje životy na každém rohu. Nesmíme kouřit, nesmíme rum nazývat rumem, ale tuzemákem, auta musí splňovat to a to. Když se nám něco nezdá, EU to prostě nakáže. Na druhou stranu můžeme svobodně cestovat (bohužel to mohou i neobčané EU) jako by hranice neexistovaly. Můžeme se v řadě problémů obrátit na Evropskou unii a přiznejme si, bez jejich (rozumějte peněz bohatších států, zejména Německa) bychom neměli tak krásná dětská hřiště a zateplená sídliště. A co je nejdůležitější? Žádný ze států EU mezi sebou nevedl válečný konflikt. A to přece šlo, nebo ne? Jak to tedy bylo?

Kořeny evropské integrace musíme hledat již daleko dříve než v posledních padesáti letech. Když to vezmem opravdu od podlahy, první integraci prováděli Řekové a ještě lepší v tom byli staří Římané, kteří "sjednotili" dnešní Itálii, Německo, Francii, Španělsko i Velkou Británii a táhli se potom i daleko na východ do dnešního Turecka. To vše pod vlajkou jednoho státu. Všechno má svůj konec a jak víme, tak i Řím se jednoho krásného dne postupně rozpadl. Na to však ve středověku dokázala navázat Svatá říše římská národa německého, která si ze svého vzoru však vzala jen název, protože se rozkládala na docela jiném území. Součástí tohoto soustátí jsme byli i my! No a jak šly dějiny dál, existovalo něco jako Rýnský spolek, Německý spolek a také Rakousko-Uhersko. No a jsme ve dvacátém století. Rakousko-Uhersko, stát ne nepodobný dnešní Evropské unii zahrnoval 12 států, měl však jednotou měnu a zahraniční politiku. I to vedlo k rozpadu. A komu se podařilo Evropu opět sjednotit? No ano, potlesk, byl to Adolf Hitler, ale jeho tisíciletá říše mu vydržela jen pět let. Tímto začíná moderní historie sjednocování Evropy.

Po druhé světové válce (stejně jako po té první) si mocní muži Evropy uvědomili, že takovou tragédii nesmí už nikdy dopustit. Tak jako první světová válka byla zakončena Versailleským systémem a vznikla Společnost národů, tak druhá světová válka má na svědomí vznik bipolárního světa a vzniká Organizace společných národů (což je vlastně totéž, co Společnost národů). No a mezi mocné a chytré muže, kteří se rozhodli vytvářet Spojené státy evropské, řadíme Winstona Churchilla, kterého asi nemusíme více představovat, dále Roberta Schumana (vznik EU je někdy nazýván jako Schumanův plán), to byl v té době premiér Francie a tomu ještě dopomáhal třetí do party Jean Monnet, politická elita Francie té doby. Již tehdy zaznívaly názory, že by měla vzniknout jednotná evropská ústava a byly zde i pokusy o společnou obrannou politiku. Málo se to ví, ale kromě NATO existovala Západní unie, která zahrnovala pouze státy Evropy. Jednalo se o čistě vojenskou alianci.

Klíčovou smlouvou, která je považována za diplomatický základ Evropské unie, bylo podepsání Evropského společenství uhlí a oceli v roce 1951. Tímto se začaly evropské národy jednotit jak po stránce ekonomické, tak i politické. Nebude trvat dlouho a začne integrace na úrovni legislativní. Časem se přidá také volný pohyb osob i zboží a Evropské společenství se začne rozšiřovat o další a další státy. Tak vznikají první předpoklady pro evropskou integraci.

[MJ 13. 12. 20107]