Ve světě vztahů se často řeší otázky, co je ideálním řešením, co by jak mělo správně být. Jedním z těchto pohledů je také posuzování optimálního věkového rozdílu mezi partnery. Kdo má být starší? O kolik? Jaké to přináší výhody a nevýhody?
Pokud chceme řešit tuto otázku pomocí různých definic a příruček, dojdeme k závěru, že je vhodné, aby mladším z páru byla žena. Muži totiž dospívají vůči ženám později, a to klidně i o několik let. Muž ve věku 25 let se dá mentálně srovnat s dvacetiletou ženou. Je proto pravděpodobné, že vztah bude ideálně klapat, pokud bude žena o 5 až 10 let mladší než muž. Samozřejmě ještě záleží na konkrétním věku obou zúčastněných. Jestliže je muži 20 let, bylo by nevhodné, kdyby si začínal s desetiletým děvčátkem, avšak v pokročilém věku (například v 60) si může muž dovolit i o několik desítek let mladší samici. Důkazem toho jsou nejrůznější politici, herci a zpěváci, ať už čeští nebo světoví. Mladé holky totiž ve starších mužích vidí životní zkušenost, sílu a pocit bezpečí. Když se k tomu přidá charisma a finanční zabezpečení, málokterá odolá.
Existují ale i opačné případy, kdy MILFky loví mladé nezkušené zajíčky. Mladí 18letí kluci jsou velmi lákavým cílem kvůli své nezkušenosti, nezkaženosti a vypracovaným postavám. Naopak zkušené šelmy bývají emancipované, finančně zajištěné s obrovskou chutí na sex. Tak se není co divit, že vznikají páry, kdy třeba rozvedená padesátka uloví dvacátníka. Ať už jen na sex nebo i na vážný vztah.
Důležité ale je řídit se srdcem a ne poučkami o ideálním věku partnera. Takže pokud cítíte, že je vám s ní/ním dobře, nehledejte ve vztahu vědu a jděte do toho. Musíte sami cítit, jestli to může fungovat či ne.