To, co by před pár lety patřilo do říše sci-fi, se nyní stalo skutečností. Hokejisté do osmnácti let obsadili na mistrovství světa druhé místo. Tento rok se turnaj konal ve finském městě Lappeeranta a i když není tolik sledovaný jako například mistrovství dvacetiletých či dokonce seniorů, nabídl spoustu dojemných momentů. Česká republika se v mládežnických kategoriích propadá už mnoho let. Osmnáctiletí ani dvacetiletí borci už dlouho žádnou medaili nezískali, dokonce museli hrávat o udržení. Vyvrcholením krize se stal rok 2007, kdy v kategorii do 18 český výběr dokonce sestoupil z elitní divize. Naštěstí se hned o rok později vrátil a od té doby byla přijata řada kroků, které mají českému hokeji pomoci. Těžko říci, do jaké míry je tento úspěch ovlivněn jednotlivými kroky hokejového svazu a nakolik se jedná o štěstí a individuální dovednosti. Vypadá to však, že se pomalu může blýskat na lepší časy.
Na rozdíl od Kanady, USA či Ruska nemá Česká republika tolik širokou hráčskou základnu a musí se spoléhat na vychovávání skvělých talentů. Rok co rok se počet českých hráčů snižuje a česká seniorská reprezentace s vypětím všech sil svádí souboje se Švýcarskem a Norskem. Avšak v mládežnické kategorii se objevilo několik osobností, které by se mohly stát novým Plekancem či Eliášem. Všichni jsme už asi slyšeli o příběhu Tomáše Hertla, který se v NHL nejenže prosadil, ale dokonce zazářil a nebýt jeho zranění, mohl by snadno aspirovat na nejlepšího nováčka soutěže. A v mladších řadách svítí hned několik hvězdiček. Jsme si jisti, že hráče jako Vrána, Zacha či Pastrňák čeká slibná kariéra. Jen pro zajímavost - prvně jmenovaný se stal nejlepším střelcem turnaje, když dokázal nasázet 8 golů během 7 zápasů. Češi zde dokázali porazit Finsko, Rusko i Kanadu, tudíž se nejedná o štěstí v nahodilém zápase, nýbrž o skutečnou kvalitu. Pokud si tuto formu udrží tým i nadále, můžeme se těšit na dechberoucí bitvy v kategorii dvacetiletých. Věřme, že český hokej už má nejhorší roky již za sebou.