Doprava může probíhat po souši, po vodě, ve vzduchu, ale také potrubím. Nejtypičtější komodity, které se potrubím přenášejí, jsou ropa a plyn, ovšem existují i jakési výjimku, chcete-li unikáty. Jedním z takových potrubních unikátů existuje v Praze. Jedná se o soustavu trubek, dlouhou celkově 55 kilometrů. Existuje v podstatě pod povrchem celého centra města, kde spojuje ty nejdůležitější body. Dnes se jedná už u zcela poslední a tudíž i jediný dochovaný systém městské potrubní pošty na světě.
Budování potrubní pošty začalo v roce 1887 a to kvůli zkrácení času mezi odesláním a přijetím zásilky. Hovoříme o době, kdy neexistovaly automobilky, motorky a dálková komunikace byla teprve v plenkách. Proto se hodilo mít možnost odeslat zásilku superrychlým způsobem. Většinou se soustava potrubní pošty používala k odesílání telegramů. První byl zprovozněn úsek mezi ulicí Jindřišskou a Malostranským náměstím. Postupem času byla rozšířena na Palmovku, Letnou, na Vršovické náměstí, Smíchov anebo Parléřov. Samozřejmě byl k potrubí připojen i Pražský hrad.
A jak to celé funguje? Psaní se vloží do válcovitého pouzdra, které se následně vhodí do potrubí. Pohon je zajištěn vzduchem, takže je třeba mít dostatečně silné kompresory a agregáty. A co všechno se posílalo? Jak už bylo zmíněno, nejčastějším zbožím byly telegramy, ale poslat se dá v podstatě cokoli, co splňuje rozměry a hmotnost. Traduje se, že obsluha si mezi sebou posílala svačiny, zejména rohlíky a párky.
Osud tohoto světového unikátu je ovšem neveselý. Zatímco během Pražského povstání v roce 1945 byl systém velmi vytížen, v devadesátých letech bylo potrubní poštou přepraveno "jen" 9000 pouzder měsíčně. Doba internetu, emailů a mobilů potrubní poště nepřála a začala pomalu chátrat. Poslední hřebíček do rakve byl zatlučen rozsáhlými povodněmi v roce 2002. Tímto rokem skončil provoz potrubní pošty v Praze. Nedávno ji ale koupil nadšenec Zdeněk Dražil, který ji má v plánu nejen zachovat, ale také zrekonstruovat a zpřístupnit pro veřejnost.