Pravděpodobně nejznámějším parníkem historie se stal Titanic, který proslul ztroskotáním na své vůbec první plavbě. Tenhle údajně nepotopitelný výkřik techniky byl vyplul roku 1912, aby o pár dní později mohl narazit do ledovce a pohřbít stovky pasažérů i členů posádky. Existuje ale spousta dalších plavidel, která se zapsala do historie. Jednou z těchto lodí byla i tou dobou největší osobní loď na světě - britský parník Great Eastern.
Jeho konstrukterém a inženýrem byl jeden z nejvýznamnějších Britů vůbec - proslulý Isambard Kingdom Brunel, který se mimo jiné podílel i na stavbě železnice nazvané Great Western Railway. Postavil také několik lodí a spousty významných mostů. Snem tohoto muže bylo vytvořit největší loď světa, která by byla schopna pojmout až 4000 cestujících (pro porovnání Titanic měl kapaticu "pouze" 2600 osob). Loď, která by byla první celokovovou lodí a její pohon by obstarával kromě kolesa také lodní šroub. Mělo se jednat o impozantní loď, kterou svět doposud neviděl. Nabízený luxus, rychlost a také obrovské rozměry totoho zaoceánského plavidla přidělávaly svým konstruktérům mnoho starostí. Technologická vyspělost doby jednoduše neumožňovala postavit bez problémů tak "dokonalé" plavidlo. Lodní šrouby se staly standardem až o nějakých 40 let později a efektivita kotlů byla příliš malá. Z principu tedy loď měla příliš velké náklady na svůj provoz.
Great Eastern měla původně nést biblický název Leviathan, nakonec bylo zvoleno ale profánnější jméno. Se stavbou lodi byly problémy už od počátku. Jak již bylo zmíněno, projektantům chyběly zkušenosti se stavbou tak obrovských lodí (délka 210 metrů a její hmotnost jí činila 5x větší než kterákoli doposud postavená loď). Mělo se jednat o plovoucí město. Pokus o první spuštění lodě na vodu ztroskotalo, vlivem čéhož vznikly u konstruktéra Brunela zdravotní potíže, z nichž se už nikdy zcela neuzdravil. Při první zkušební plavbě došlo k výbuchu kotle a 5 námořníků zemřelo. Od té doby se začalo proslýchat, že Great Eastern je prokletou lodí a nikdy se nepodaří jí zprovoznit. Druhá zkušební plavba tento mýtus jen potvrdila - do lodi totiž vnikla voda a došlo k dalším ztrátám na životech. To vše vedlo k tomu, že první komerční plavba proběhla pouze s 43 cestujícími. Píše se rok 1859. Toho se už ale Brunel nedožil. Zemřel pár dní před plavbou na záchvat mrtvice.
Loď se nestala nikdy slavnou a její éra je označována jako tragédie. Nikdy nepřepravovala větší množství pasažérů a nakonec byla prodána za 5 % původní ceny. Jednalo se o velkou, bezpečnou, rychlou, dobře manévrovatelnou, ale neekonomickou loď, která nakonec sloužila pouze ke kladení kabelů mezi Evropou a USA. V roce 1889, tedy pouze 30 let poté, co byla spuštěna na vodu, byla sešrotována.