Globální oteplování postupuje svižnějším tempem, než klimatologové předpovídali. Zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), která byla zveřejněna v roce 2007, v určitých oblastech zaostává za realitou. Vyplývá to z nové souhrnné studie Světového fondu na ochranu přírody (World Wildlife Fund, WWF). Například nové odhady vzestupu mořské hladiny jsou oproti prognóze IPCC více než dvojnásobné. Navíc se zdá, že už byly překročeny některé kritické body v klimatickém systému, čemuž nasvědčuje i to, že tání mořského ledu na severní polokouli probíhá nečekaně velkou rychlostí. To by samo o sobě mohlo vést k náhlé a prudké změně podnebí. Pravděpodobnost takového vývoje je poměrně vysoká. Lidstvo by mělo na tyto poznatky reagovat a urychleně přijmout závazky k omezení emisí skleníkových plynů.


"Je jasné, že změna podnebí má už nyní větší dopad, než většina vědců předpokládala, takže je životně důležité, aby mezinárodní reakce a adaptační opatření byly rychlejší a ambicióznější," prohlásil Jean-Pascal van Ypersele, místopředseda IPCC a profesor klimatologie a enviromentálních věd na belgické Katolické univerzitě v Lovani. "Poslední zpráva IPCC ukázala, že teď máme větší důvod ke znepokojení a EU by to mělo přimět k tomu, aby si stanovila nižší teplotní limit než 2 stupně Celsia, který schválila v roce 1996. Avšak dokonce i k tomuto plánu říkáme, že je do roku 2020 nutné redukovat emise o 25 až 40 procent. Omezení o 20 procent není dostatečné."


Změna klimatu je velkou výzvou pro budoucnost lidstva a životního prostředí a tento souhrn ukazuje, jak je kriticky důležité, aby ministři životního prostředí diskutující o legislativě EU ke změně klimatu odsouhlasili silný klimaticko-energetický balíček," dodala Dr. Tina Tinová, expertka na klima a autorka souhrnného textu. "Pokud chce EU dostát své vůdčí roli při rozhovorech OSN v Kodani příští rok a pokud chce pomoci zajistit přijetí přesvědčivé globální dohody o řešení klimatických změn po roce 2012, tak se musí přestat vyhýbat svým povinnostem a zavázat se ke skutečným emisním škrtům v rámci Evropy."

WWF vyzval EU, aby odsouhlasila snížení emisí minimálně o 30 procent do roku 2020 (oproti roku 1990). Závazek na snížení emisí o 20 procent, jenž EU přijala na jaře 2007, nestačí. Evropa by měla rovněž podpořit, a to i finančně, rozvojové státy, aby byly schopny podílet se na řešení problému klimatických změn a přizpůsobily se důsledkům, které jsou už v této chvíli nevyhnutelné.


Klimatické změny - globální problémy

* Vědci se domnívají, že Severní ledový oceán zůstane v létě bez ledu asi o 30 let dříve, než se čekalo. Ledová pokrývka by mohla kompletně zmizet už kolem roku 2013, nejpozději roztaje do roku 2040. Je třeba si uvědomit, že se tak stane poprvé za více než milión let.


* Po rozpuštění mořského ledu se uspíší globální oteplování, protože tmavší povrch oceánu začne pohlcovat více tepelné energie ze Slunce. Změní se cirkulace mořských proudů. Současně vzroste pravděpodobnost prudké a náhlé změny podnebí.


* Tání ledovců na Antarktickém poloostrově je výraznější a příspěvek ke stoupání hladiny moří je větší, než odhadovala zpráva IPCC.


* Od roku 1990 se hladina oceánů zvyšovala 1,5krát rychleji, než předpovídali vědci sdružení v IPCC. Nové studie se shodují na tom, že koncem tohoto století bude mořská hladina dvakrát vyšší, než jaký je maximální odhad IPCC (59 cm). Vzestup o 1,2 metru by ohrozil rozsáhlé části pobřeží na celém světě.


* Emise oxidu uhličitého z lidských zdrojů nepřestávají stoupat. Meziroční tempo růstu emisí v 90. letech minulého století bylo 1,1 procenta, v letech 2000 až 2004 3 procenta. Množství vypouštěných emisí po roce 2000 překonává i nejhorší scénáře IPCC.


* V posledních 15 letech byla přibližně polovina antropogenních emisí absorbována oceány a suchozemskými propady uhlíku. Efektivita propadů uhlíku ovšem klesá a to rychleji, než se čekalo. To znamená, že v atmosféře bude zůstávat více CO2.


* Zpráva IPCC konstatovala, že na udržení teplotního růstu pod relativně únosné dva stupně Celsia by bylo třeba do poloviny století omezit emise skleníkových plynů o 80 procent. Tato redukce by umožnila stabilizovat koncentraci skleníkových plynů v ovzduší na 400 až 470 ppm ekvivalentu oxidu uhlíku. Nyní začíná mezi odborníky převládat názor, že ani redukce o 80 procent nebude stačit na to, abychom se vyhnuli vážným škodám. Navíc s přihlédnutím k pomalejšímu prosazování emisních opatření v rozvojových zemích WWF navrhuje, aby EU usilovala o dosažení nulových emisí do roku 2050.


* Globální oteplování už v současné době snižuje výnosy pšenice, kukuřice a ječmene. Celkové roční ztráty dosahují v průměru 40 milionů tun. S dalším oteplováním se bude zemědělská produkce dále snižovat. Nejohroženějšími regiony jsou jižní Asie a jižní Afrika, kde pravděpodobně dojde k výraznému poklesu výnosů několika klíčových plodin.


* Regionálně a možná i globálně je třeba se kvůli oteplování obávat zhoršujících se podmínek pro rybolov. Ke snižování objemu ulovených ryb už pravděpodobně dochází.


* Nepřehlédnutelný dopad budou mít klimatické změny na zdraví populace. Nejtvrdší následky ponesou nejzranitelnější skupiny obyvatel, mezi nimi i děti. Děti jsou náchylné k některým onemocněním a trpí kvůli znečištěnému ovzduší. Velice zranitelné jsou při mimořádných situacích, kdy jejich bezpečnost závisí na pomoci dospělých. Neohrožují je však pouze častější přírodní katastrofy, ale také dlouhodobě nepříznivý vliv způsobený menším množstvím a kvalitou stravy, pitné vody a pod.


* Klimatické změny mají celosvětově významný dopad na fyzické a biologické systémy. Sem patří například ustupující ledovce, zvyšování teploty v jezerech a řekách, pobřežní eroze, nahrazování původních druhů zvířat a rostlin teplomilnějšími druhy, atd.


* Oteplování změní podnebí v tropech a subtropech. Klimatické podmínky, jaké nyní panují v pohořích tropického pásu a v oblasti pólů, pravděpodobně úplně zmizí. Mnoho druhů žijících v tropech není schopno přizpůsobit se většímu teplotnímu výkyvu. Právě v tropech, kde je největší biologická rozmanitost, je riziko masového vymírání kvůli globálnímu oteplování největší. Zpráva IPCC v roce 2007 uvedla, že po oteplení o 1,5 až 2,5 stupně Celsia vyhyne až 30 procent rostlinných a živočišných druhů.



Klimatické změny - Evropa

* Extrémně horké a suché léto 2003 zapříčinilo v Evropě smrt asi 35 tisíc lidí. Na konci století bude podobný průběh léta nejméně třikrát častější než v současnosti. K vysoké úmrtnosti v létě 2003 přispělo i znečištěné ovzduší a vysoká koncentrace přízemního ozónu. Ten bude vážným problémem zejména v Anglii, Francii, Belgii a Německu. Obyvatelé ve Středozemí budou vystaveni častějším vlnám veder a dlouhodobého sucha.


* Podle odhadu Evropské komise zemře v Evropě každý rok předčasně 369 tisíc lidí na následky znečištěného ovzduší. Špatný vzduch způsobuje škody v řádu miliard eur. Kdyby se podařilo do roku 2020 snížit emise skleníkových plynů o 30 procent, mohlo by to pomoci uspořit ročně až 25 miliard eur. Tento odhad se opírá o ekonomické zhodnocení ztráty života, zdraví, pracovních dnů a započítává průměrné nemocniční výdaje.


* Roční maximální množství dešťových srážek bude ve většině evropských zemí vyšší než dnes. (Netýká se to například Španělska a Portugalska.) Spolu s tím stoupne riziko záplav a materiálních škod. V západoevropských a středoevropských státech (Francie, Lucembursko, Belgie, Holandsko, Německo, Švýcarsko, Austrálie, Slovensko, ČR) může jedna takzvaná stoletá voda v povodí jedné řeky způsobit škody za 60 až 73 miliard eur. Ohroženy mohou být více než dva miliony lidí.


* Alpské ledovce procházejí změnami, které urychlují jejich rozpad. Je nepravděpodobné, že by se jejich ústup podařilo v blízké budoucnosti zastavit nebo zvrátit.


* Zvyšuje se počet a intenzita extrémních bouří nad Britskými ostrovy a Severním mořem. Silnější bouře s vyšší rychlostí větru napáchají v budoucnu v západní a střední Evropě mnoho škod. Nebudou-li přijata účinná protiemisní opatření, vzrostou ve Velké Británii a Německu mezi roky 2060 a 2100 škody způsobené bouřemi o 37 procent.


* Analýza 542 druhů rostlinných a 19 živočišných druhů v 19 evropských státech prokázala posuny časového rozvržení základních aktivit u rostlin i u zvířat (zejména na jaře a na podzim), jako je rozkvět a dozrávání plodů u rostlin nebo migrace u stěhovavých ptáků.


* Stále vyšším teplotám jsou vystaveny mořské ekosystémy v Severním a Baltském moři. Rekordní oteplování přesahuje adaptační schopnosti místních druhů a podstatně ovlivňuje celé ekosystémy.


* Poškozování lesních březových porostů v severní Evropě hmyzími škůdci bude minimálně dvakrát větší, než odhadovala zpráva IPCC. Je pravděpodobné, že se to v budoucnu promítne i do skladby lesů.

zdroj: http://www.panda.org/about_wwf/where_we_work/europe/news/index.cfm?uNewsID=148141