Nízkoenergetické a pasivní budovy nebo domy z neobvyklých materiálů mají Češi čím dál více v oblibě. Rostoucí důraz je ovšem kladen i na kvalitní vnitřní prostředí. Podle odborníků je potřeba předcházet takzvanému syndromu nezdravých budov, kterým na začátku tisíciletí trpělo až šest z deseti lidí. Skutečně zdravé budovy by tak neměly být jen úsporné, ale též by měly nabízet kupříkladu kvalitní vzduchotechniku, tepelný komfort, vhodné osvětlení či prostředky k omezení průniku světelného smogu zvenčí.

V posledních letech neustále sílí trend ekologického a energeticky šetrného bydlení. Například takzvaných pasivních domů, tedy těch energeticky nejšetrnějších, již bylo v České republice v roce 2018 dle dat Centra pasivního domu evidováno kolem 5 tisíc a lze očekávat, že podobných budov bude každým rokem přibývat. „Energeticky úsporné budovy se pozvolna stávají standardem s tím, jak se zpřísňují normy a jak stoupá obecné povědomí o tématu. Od 1. ledna 2020 budou muset všechny nově postavené budovy splňovat požadavek na téměř nulovou spotřebu energií,“ vysvětluje Simona Kalvoda z České rady pro šetrné budovy.

Tato legislativa samozřejmě necílí jen na budovy určené k bydlení, ale i na stavby veřejné. Mezi těmi lze mnoho inspirativních úsporných a ekologických budov najít již dnes. Jednou z prvních veřejných budov v Česku, která splňuje pasivní standardy, je Základní umělecká škola Karla Malicha v Holicích, postavená v roce 2014. Z dalších inspirativních stavebních počinů pak lze jmenovat lékařskou ordinaci v Rožmitálu pod Tremšínem, jež zaujme nejen svými řešeními pro energetickou šetrnost, ale i příjemným prostředím. Obě stavby přitom byly za své netradiční a moderní řešení oceněny též v ekologické soutěži E.ON Energy Globe.

Zdravá budova není jen o úsporách
Jakkoliv je trend energeticky šetrných budov pozitivní a vítaný, mělo by se na domy i veřejné stavby nahlížet ještě komplexněji. „Skutečně šetrné budovy nejsou charakterizovány jen nízkou energetickou náročností, ale také kvalitním vnitřním prostředím, používáním nezávadných materiálů s nízkou uhlíkovou stopou, hospodařením s dešťovou nebo i odpadní vodou. Uvnitř budov ostatně trávíme až 90 procent svého života a to, jak kvalitně jsou řešené, nás samozřejmě výrazně ovlivňuje,“ upozorňuje Simona Kalvoda. Vliv budov na lidské zdraví přitom není veřejně příliš známý, ač je to velmi rozšířený problém. Například takzvaným syndromem nezdravých budov (sick building syndrome, SBS) dle Světové zdravotnické organizace trpělo v roce 2002 závratných 60 procent lidí. „SBS se týká především veřejných zařízení – škol, kanceláří, firemních budov i třeba pečovatelských domů. Lidi pobývající v nezdravých budovách trápí bolesti hlavy, nevolnosti, únava, poruchy soustředění či nejrůznější alergie. Potíže se obvykle po odchodu z budovy zmírní nebo úplně zmizí, z dlouhodobého hlediska však mohou přerůst v chronické obtíže,“ varuje Tomáš Kaláb z developerské firmy Kaláb s tím, že syndrom nezdravé budovy může vyvolat celá řada faktorů, hlavně však zvýšená vlhkost v budově a s ní související růst plísní, nedostatečná ventilace, tepelný diskomfort, nevhodné osvětlení a rovněž špatná ergonomie či nedostatek zeleně v interiéru.

Kvůli izolaci stavby nedýchají, problém je hlavně ve školách
Zdravá budova se tudíž musí umět vypořádat se všemi zmíněnými faktory a musí tak činit komplexně. Například otázka tepelné pohody spojená se snížením nákladů na vytápění se v současné době řeší oblíbeným zateplováním. Kvůli izolaci a zateplení stavby ovšem může klesat kvalita vzduchu v interiéru, protože se zabrání přirozenému proudění vzduchu například neutěsněnými okny nebo dveřmi. „Při realizaci zateplování je proto potřeba neopomenout kvalitní řešení vzduchotechniky, například v podobě systému pro rekuperaci vzduchu. Vydýchaný vzduch negativně ovlivňuje soustředění a produktivitu, příliš suchý vzduch pak napomáhá šíření virů,“ vysvětluje Tomáš Kaláb.

A kvituje to i Simona Kalvoda, která zároveň upozorňuje, že se tato problematika rozhodně netýká jen obytných budov. „Ve veřejném sektoru vidíme v tomto ohledu velkou příležitost pro zlepšení hlavně ve školách, kde následkem masivního zateplování z dotací před několika lety došlo v mnoha případech k tomu, že budovy sice splňují požadavky na energetickou účinnost, ale tam, kde nebyla zároveň řešena vzduchotechnika, došlo k významnému zhoršení kvality vnitřního prostředí, především v kvalitě vzduchu,“ říká.

Kvalitní stínicí technika odbourá světelný smog a zabrání přehřívání interiérů
Co se týče kvalitního osvětlení interiéru, situaci v současné době značně usnadňují moderní technologie. Rozšířená LED svítidla jsou nejen úsporná a přispívají tak k energetické úspornosti budov, ale navíc jsou čím dál více dostupná s další přidanou hodnotou, jako je možnost přizpůsobení a měnění barvy vyzařovaného světla či nastavení intenzity svícení. Osvětlení v domech a budovách lze též napojit na systémy chytré domácnosti a mít jej tak plně pod kontrolou, což usnadňuje kupříkladu i boj se světelným smogem.

Světelné znečištění je přitom velmi rozšířený a velmi vážný problém, který přispívá k rozvoji psychických poruch a civilizačních chorob, a je tedy nutné se mu efektivně bránit. „Osvětlení interiéru si lidé mohou sami přizpůsobit, ovšem větším problémem je veřejné osvětlení. Města a obce jej totiž regulují jen velmi pozvolna a lidé tak musejí najít způsoby, jak své domy co nejlépe odstínit proti světlu zvenku. Ve větších městech se tak neustále zvyšuje poptávka po instalaci kvalitních žaluzií a předokenních rolet,“ podotýká Jan Malysz ze společnosti Lomax, která se zabývá výrobou a distribucí stínicí techniky. Ideální variantou jsou poté automatické zatemňovací systémy, které nechávají prostor pro přirozené rozednívání, čímž napomáhají pozvolnému probouzení organizmu,“ dodává Malysz s tím, že obliba předokenních rolet a žaluzií roste. Důvodem je i skutečnost, že tento typ stínicí techniky pomáhá zvyšovat energetické úspory staveb, když v létě zabraňuje přehřívání interiérů a snižuje tak potřebu prostory klimatizovat.