Stávající platný územní plán města Brna vznikl v roce 1994 a patří mezi nejstarší v České republice. Poslední úpravy v něm proběhly v roce 2011 a důsledky jeho neaktuálnosti pociťují Brňané ve svém každodenním životě. Nejvíce patrné nedostatky jsou v oblasti bydlení, kde se za posledních sedm let ceny bytů takřka zdvojnásobily. Více než čtvrtstoletí je v platnosti současný územní plán města Brna. „Výklad dvacet pět let starého územního plánu se postupem času zpřísňuje. Je to jedna z hlavních příčin raketově rostoucích cen na trhu nemovitostí a také další masivní vlny suburbanizace,“ říká z Marek Vinter z Asociace brněnských stavitelů a architektů.

Nový územní plán by měl v Brně vzniknout nejpozději do tří let. „Dle platného stavebního zákona je stanovena lhůta pro vydání nového územního plánu do 31. prosince 2022. Rádi bychom ale nový územní plán města Brna schválili do konce tohoto volebního období, tedy do podzimu 2022,“ přibližuje plány města Brna Pavla Pannová z Odboru územního plánování a rozvoje.

Stavebníci očekávají zdlouhavou diskuzi
Ačkoliv by se mohlo zdát, že tři roky na jeho schválení jsou poměrně dlouhá doba, Vinter očekává průtahy. „Pokud bychom měli usuzovat z minulosti, odhadoval bych stovky až tisíce připomínek.“ Podobné obavy má i Tomáš Kaláb z developerské firmy Kaláb. „Je třeba říct, že přestože je zcela legitimní námitky k návrhu nového územního plánu podávat, pořizování nového územního plánu to komplikuje a výrazně zdržuje. Sám se ptám, na kolik nás k těmto námitkám motivuje upřímná starost o budoucí vývoj města jako celku a na kolik je tímto motivátorem závist, případně strach ze změny.“

Aby se vše stihlo v požadovaném termínu, předloží Kancelář architekta města Brna nový územní plán ke společnému projednávání na konci letošního roku. „Největším úskalím je najít dohodu mezi všemi stranami – politiky, developery, zástupci soukromého sektoru a občanskými iniciativami. Proto také samotný proces projednání zabere dvojnásobek času oproti zpracování samotného návrhu,“ upozorňuje Michal Sedláček, ředitel Kanceláře architekta města Brna, který má projekt na starost.

Koncept navrhovaného územního plánu vznikal už před deseti lety
Chystaný územní plán ale není novinkou. „Je potřeba říci, že Brno pokračuje v dopracování už rozpracovaného územního plánu, a to proto, aby se jeho vydání stihlo v roce 2022. Samozřejmě to není ideální situace, ale my počítáme s tím, že hned po vydání nového plánu začneme práce na zcela novém územním plánu Brna,“ doplňuje Sedláček. Ani Asociace brněnských architektů a stavitelů není z této varianty nadšená, přesto je to podle Vintera lepší, než kdyby se nedělo nic. „Dokončovaný koncept územního plánu je z mého pohledu zastaralý, rozpracován byl již v roce 2009, podněty k jeho realizaci se ale objevovaly už na začátku nového tisíciletí. Každopádně je to pro Brno ta lepší cesta, protože zbrusu nový územní plán by se v takto krátké lhůtě nestihl dopracovat.“ Tomáš Kaláb doufá, že ze strany Brna nejde jen o plané sliby. Vzhledem k průtahům, kvůli kterým se v Brně čeká dlouhé měsíce na stavební povolení, věří, že schválení nového územního plánu je první krok správným směrem. „Stihnout vše do roku 2022 nebude vůbec jednoduché. Koneckonců příprava tohoto nového územního plánu začala už v roce 2002 a několikrát se od té doby na několik let zadrhla. Doufáme ale, že se vše podaří a díky vzniku tohoto dokumentu se mimo jiné alespoň částečné zpomalí růst cen bydlení v Brně.“

Za zdržení může i poloha brněnského vlakového nádraží
Vznik nového územního plánu dlouho komplikovala situace kolem polohy hlavního vlakového nádraží. „Rozhodnutí o poloze hlavního nádraží drželo přípravu nového územního plánu dlouho v šachu. Jak současný platný územní plán, tak i rozpracovaný nový územní plán, má fixováno nové hlavní nádraží v poloze u řeky. Pokud by bylo nádraží pod Petrovem, musel by se územní plán dělat úplně od začátku, což by znamenalo prodloužení přípravy nového územního plánu o několik roků,“ nastiňuje situaci Sedláček. „Já jen doufám, že už se v Brně k nádraží vracet nebudeme, protože se jeho poloha ověřila opakovaně různými studiemi. Mrzí mě, že po několika referendech a zpochybňování jeho polohy zůstala v lidech pachuť, že je něco špatně. Já mám názor úplně opačný,“ uzavírá Vinter.