Hlavní výhodou plynového vytápění je relativně nízká cena a také jednoduchá obsluha a regulace kotle. Kromě tradiční přípojky zemního plynu lze téměř v každé lokalitě využívat také LPG ze zásobníku, který se ale v tomto případě neskládá z tradiční směsi propan-butanu, ale výhradně z propanu. Jak si ekonomicky stojí zemní plyn složený převážně z metanu a částečně etanu a zkapalněný ropný plyn (LPG), respektive propan? Jak se tato paliva liší a co mají společného?

Pokud se je rozhodnete využívat pro vytápění, jsou zemní plyn a kapalný propan-butan (LPG) jako palivo velmi podobné. Topení plynem je jednoduché, ve srovnání s elektřinou nebo tepelným čerpadlem i levné a komfortní. Také účtování spotřeby může být u obou těchto paliv stejné a probíhat na základě naměřené spotřeby z plynoměru. Hlavní rozdíly mezi zemním plynem a LPG spočívají hlavně v distribuci. Cena obou těchto paliv je srovnatelná.

Zemní plyn je levný zdroj energie
Zemní plyn je přírodního původu a těží se v ložiscích po celém světě. Jedná se o směs plynných uhlovodíků, z nichž největší část tvoří metan, v jednotkách procent bývá zastoupen i etan. Zemní plyn má podle svého původu různou výhřevnost, což je jedním z důvodů, proč jej dodavatelé účtují v kilowatthodinách. Jedna kilowatthodina ze zemního plynu vyjde koncového spotřebitele přibližně na 1,70 Kč. Výsledná cena zemního plynu se skládá z ceny samotné komodity a z ceny distribuce, kterou neovlivní dodavatel, protože ji určuje Energetický regulační úřad.

Výhody zemního plynu jsou jasné. Jedná se o čisté palivo, které není potřeba skladovat. Moderní kondenzační plynové kotle jsou velmi úsporné a dobře se regulují. Plynové topení však samozřejmě vyžaduje přípojku k distribuční síti. A náklady na její vybudování nemusejí být úplně malé, například realizace malé přípojky v délce okolo dvou metrů vyjde podle portálu Ušetřeno.cz na zhruba 30 000 Kč.

LPG je vhodné tam, kde není přípojka
Na rozdíl od zemního plynu je LPG směs propanu a butanu. Jedná se o plyny, které vznikají ze 40 % při rafinaci ropy a odtud též pochází zkratka LPG (Liquefied Petroleum Gas – zkapalněný ropný plyn). Zbylá 60% část LPG se získává separací při těžbě zemního plynu.

Pro účely pohonu vozů na LPG bývají propan a butan ve směsi zastoupeny v různém poměru. Zimní LPG obsahuje větší podíl propanu, který se odpařuje při teplotách od ‒45 °C. Pro vaření a vytápění se pak v praxi stále více využívá LPG složené výhradně z propanu, a to v plynových láhvích, ale i v zásobnících pro nemovitosti. „Samotný propan vyniká mnohem lepšími vlastnostmi. Na rozdíl od směsi propan-butanu má nižší obsah síry, minimum nečistot, neobsahuje nenasycené uhlovodíky a nezanechává tak na nádobí žádné skvrny,“ vysvětluje Jiří Karlík, odborník pro oblast LPG a generální ředitel společnosti Primagas.

Pro vaření nebo grilování na LPG se v domácnosti většinou používají známé 10kilogramové láhve, které je možné zakoupit třeba na benzinových pumpách nebo v hobbymarketech. „Běžný sporák se musí pro použití s LPG upravit, v hořácích je potřeba vyměnit trysky. Jedná se o jednoduchých úkon, ale z bezpečnostních důvodů je nutné, aby ho prováděl odborník,“ popisuje úpravy běžných plynových spotřebičů Jiří Karlík.

Jeden LPG zásobník pokryje roční energetické nároky
Toto palivo je ale možné velmi dobře využít i pro vytápění domu. Propan je výhřevný a dobře se skladuje. „Jeden kilogram zkapalněného propanu zaujímá objem necelých dvou litrů a odpovídá třinácti kilowatthodinám elektrické energie,“ uvádí Jiří Karlík a dodává, že jeden zásobník o objemu 4 850 litrů poskytne 27 MWh energie, což by mělo stačit na roční vytápění a ohřev vody v běžném rodinném domě.

Obecně je LPG trochu dražší než běžný zemní plyn. Rozdíl ale není tak velký, jak by se mohlo na první pohled zdát. Náklady na propan jsou totiž závislé na více faktorech, než je tomu u metanu neboli zemního plynu. „Cena propanu dodávaného do zásobníku záleží nejen na světových cenách ropy a zemního plynu, ale také na cenách dopravců a pohonných hmot, kurzu koruny vůči dolaru a euru a dostupnosti lokality, kam se plyn zaváží,“ vysvětluje Jiří Karlík.

Podobně jako u pevných paliv lze však u propanu dosáhnout nezanedbatelných úspor nákupem zásoby plynu v létě, kdy jsou ceny LPG nejnižší. Zatímco obecně stojí jedna kilowatthodina energie z propanu méně než 2 koruny, jeho nákupem v létě spotřebitel dosáhne až na cenu asi 1,8 Kč/kWh, což je například daleko méně než ceny elektřiny v nízkém tarifu. Vzhledem k takto srovnatelné ceně zemního plynu a LPG tak využití zásobníků na propan dává smysl rovněž v lokalitách, kde sice je k dispozici rozvod plynu, ale vytápěný objekt k němu není připojen. Jen je nutné na zásobník najít a vyhradit místo.