Plastické body vyražené do materiálu, které čtenář vnímá hmatem. Tak lze charakterizovat Braillovo písmo, které v současnosti usnadňuje život stovkám nevidomých a slabozrakých lidí. Slepecké písmo se postupně stalo nenahraditelným zdrojem informací. Díky němu si lidé dnes mohou vybírat nejen léky, ale také například víno. Na etikety lahví totiž vinařství kromě tištěného písma přidávají také Braillovy znaky. Vína s etiketami pro nevidomé se tak stávají běžnou součástí zboží v obchodech.
Vinařství Blatel z Blatnice pod Sv. Antonínkem na Slovácku začalo od ledna letošního roku prodávat vína s etiketami pro nevidomé. „Chtěli jsme na trh přijít s něčím novým a originálním. Vzhledem k tomu, že se jedná o produkty určené výhradně do obchodních řetězců, mají zde etikety s Braillovým písmem velký význam,“ uvedla Monika Kořínková, marketingová ředitelka Vína Blatel, které produkuje vína s etiketami pro nevidomé. Za rok vinařství vyrobí zhruba 250 tisíc těchto speciálních lahví. „Etikety s Braillovým písmem však lepíme pouze na láhve, které budou běžně k dostání v obchodních řetězcích Albert, Tesco, Kaufland a Enapo,“ upřesnila Kořínková.
Na etiketách vín je Braillovým písmem vyražena kromě odrůdy také barva vína. Nevidomí tak jednoznačně poznají, zda si vybírají víno bílé, červené nebo růžové, a zda se jedná například o Muškát, Merlot nebo Sauvignon. Kromě toho je každá vinná etiketa potažena holografickou folií, do které je v několika barvách vyražena stopka u hroznu. „Tento motiv při různých úhlech pohledu budí dojem, že hraje barvami duhy. Proto jsme také pruhy na etiketách jednotlivých odrůd vytvořili v sedmi duhových barvách,“ vysvětlila Monika Kořínková z Vína Blatel. „Zatímco láhev Merlotu má pruh červený a Sauvignon nebo Chardonnay žlutý, Müller nebo Muškát zelený,“ dodala Kořínková s tím, že cena lahve s etiketou pro nevidomé se od běžně dostupných vín téměř neliší. Lidé si ji mohou standardně pořídit od sto korun, v akci dokonce stojí necelých sedmdesát korun.