Mobilní telefon je nedílnou součástí životů dospělých a stále častěji i dětí. Přestože jde o nejrozšířenější druh elektroniky, který Češi mění každé dva až tři roky, pouze 5 % z nich odevzdávají k recyklaci. Ta přitom přispívá nejen k úspoře materiálů na výrobu nových přístrojů, ale díky ekologickým projektům také k ochraně některých ohrožených živočichů, například goril nížinných v Kamerunu.

Podle odborníků lidé mění své mobily zhruba každé dva až tři roky. Díky snazší finanční dostupnosti se tak mobilní přístroje stávají spotřebním zbožím, které denně využívají nejen dospělí, ale i mladiství a děti již od raného věku. Školy proto dnes svým žákům a studentům nabízí spoustu zajímavých způsobů, jak je seznámit s problémem třídění odpadů a ekologické zodpovědnosti. V rámci výukových programů se mnohdy dozvídají nové a neotřelé informace, kterými dokážou překvapit i vlastní rodiče. Na mobilním telefonu se třeba učí popsat životní cestu přístroje od těžby vzácných rud až po jeho recyklaci. „Děti zkoumají, z čeho se mobil skládá a kde jsou jeho součástky vyrobeny. Dokážou pak vyhodnotit, jaké jsou dopady výroby elektrospotřebičů na životní prostředí a zároveň, co se v nich skrývá za nevyužité materiály, pokud vysloužilý telefon schováváte doma v šuplíku,“ popsal David Vandrovec, ředitel skupiny REMA, která realizuje program Zelená škola zaměřený na vzdělávání a sběr drobného elektroodpadu a baterií ve školách.

Z aktuálních statistik vyplývá, že zhruba 35 % české populace prodá telefon, který již nechce, nejčastěji do bazaru. Třetina lidí si zase svůj starý mobil však ponechá a uloží ho do některého šuplíku pro případ, že by se v budoucnu mohl ještě hodit. V každé domácnosti dnes již nalezneme přinejmenším jeden mobilní telefon do zásoby. Pokud jste dosud skladovali nepotřebné telefony doma, nebo je dokonce vyhazovali do běžného odpadu, možná vás překvapí, že téměř 100 % materiálů z takového přístroje se dá znovu využít pro výrobu nových produktů či energie. Mobilní telefon se totiž skládá zhruba ze 49 % z plastů, 34 % železa, 15 % mědi a zbytek tvoří cín, zinek či drahé kovy. „Při recyklaci je možné získat kovy téměř v plné míře zpět, například u zlata je míra opětovného získání celých 98 %, u stříbra asi 90 %,“ vysvětluje David Vandrovec. „Velkou výhodou je i to, že kovy obecně lze recyklovat opakovaně. Využívají se například pro výrobu desek plošných spojů, které se opět používají do mobilů či jiné elektroniky, podobně lze znovu použít i plasty,“ dodal Vandrovec.

Díky recyklaci lze chránit živočichy a spořit energii
A jak mobilní telefony souvisí s gorilami? Neodmyslitelnou součástí mobilů je ruda zvaná coltan. Z ní se vyrábějí tepelně odolné materiály využívané v kondenzátorech mobilních telefonů či dalších elektrozařízeních. Coltan se těží zejména v africkém Kongu a jeho produkce má vliv na markantní úbytek přirozeného prostředí goril nížinných. V současnosti proto existuje řada projektů, které cílí na ochranu živočichů. „V rámci projektu Přineste starý mobil – podpořte strážce pralesa za každý odevzdaný mobil přispíváme deseti korunami kamerunské rezervaci Dja na pořízení nového vybavení pro strážce, kteří se snaží ochránit ohrožené gorily před pytláky,“ přiblížil spolupráci se ZOO Praha David Vandrovec ze skupiny REMA s tím, že v loňském roce se prostřednictvím nepotřebných telefonů podařilo poslat do Afriky přes 50 tisíc korun.

Recyklace materiálů z vysloužilého telefonu navíc zajistí jednoduchý způsob získání surovin a přispěje k omezení těžby v dotčených oblastech. Vzhledem k tomu, že těžba většinou probíhá na místech, která jsou vzdálená místům zpracování i spotřeby mobilů, suroviny i hotové výrobky zdolávají velmi dlouhé vzdálenosti. Zatímco například měď je těžena zejména v Chile a zlato v jižní Africe, stříbro zase v Rusku. Tyto suroviny se pak přepraví do Turecka nebo Číny k ručnímu či strojovému zpracování do formy jednotlivých součástek. Ty pak zdolávají další vzdálenosti, a to zejména do Malajsie, kde se montují a balí. Těžba je navíc často spojena se smrtelným nebezpečím v dolech a s dětskou prací..