Představit si web bez vyhledávačů je nemožné. Ty ale přesto trpí základními nedostatky plynoucími ze své povahy. Stephen Wolfram plánuje spustit vyhledávač, který vám zodpoví všechny vaše faktické dotazy. Revoluční projekt, který změní používání počítačů a internetu. Sbližování jazyka lidí a strojů.

Nový projekt z dílny Wolfram Research se nedá popsat několika slovy. Snahy o překonání Googlu v oblasti vyhledávání a získávaní informací jsou již koloritem témat různých autorů a analytiků. Již nudné téma tak vrhá stín na jeden z nejambicioznějších technologických projektů dneška ― vyhledávač Wolfram|Alpha.

Nepochopení potenciálu projektu, a neznalost dosavadní práce samotného Stephena Wolframa, bohužel v posledních dnech ukazují i autoři různých domácích i zahraničních IT médií. Snahy dávat do souvislosti mrtvý vyhledávač Cuil, mikroblogovací systém Twitter nebo cokoli podobně primitivního s prací jednoho z nejgeniálnější vědců to jen potvrzují. A vágní řeči a spekulace o zájmu Googlu či Microsoftu o engine Wolfram|Alpha tomu nepřidávají už vůbec.

Dříve, než si povíme, o jakém „vůbec-ne-dalším-nudném-googlezabijákovitém“ vyhledávači vůbec mluvíme, je přímo nezbytné se alespoň ve zkratce seznámit s jeho autorem.


Geniální vědec a úspěšný podnikatel
----------------------------------------------
Stephen Wolfram se narodil v roce 1959 v Londýně. Už jako dítě mu lidé říkali „malý Einstein“. V 13 letech dostal stipendium na Eton College, ve 14 letech napsal svou první knihu věnovanou částicové fyzice, v 15 letech první vědecký článek. V 17 letech promoval na univerzitě v Oxfordu a časopis Nuclear Physics vydal jeho vědeckou práci. O pouhý rok později napsal článek na téma vzniku těžké kvarku ― ten byl citován mnoha vědci po celém světě. A za další dva roky, když mu bylo 20 let, získal doktorát (PhD) z teoretické fyziky na slavném CalTechu (Kalifornském technickém institutu), kde následujících pár let zůstal pracovat.

Věnoval se zejména výzkumu fyziky vysokých energií, kvantové teorii pole a kosmologii. Od roku 1973 začal počítače používat k vědeckému simulování a stal se jedním z hlavních průkopníků, kteří se zasloužili o rozvoj této oblasti. Už v roce 1978 se vrhl na vývoj prvního moderního počítačového algebraického systému SMP (Symbolic Manipulation Program), který v roce 1981 uvedl na trh.

Roku 1980 jej pohltil výzkum buněčných automatů a věrný jim zůstal dodnes. Již v raných pracích přišel s mnoha klíčovými objevy, které našly uplatnění v řadě oblastí lidské činnosti. Od mládí se drží myšlenky, že buněčné automaty (jednoduché programy/struktury, které se samy vyvíjejí) mohou posloužit k vytvoření matematického modelu objektu libovolné složitosti (i celého vesmíru).

Tahanice s vedením univerzity o duševní vlastnictví systému SMP (autorská práva, patenty) vyvrcholily tím, že Wolfram z univerzity odešel a v roce 1983 nastoupil na Institut pro pokročilá studia v Princetonu. Tam pokračoval ve výzkumu buněčných automatů, kde spolupracoval i proslulým fyzikem, nositelem Nobelovy ceny Richardem Feynmanem.

V roce 1986 z Princetonu odešel a nastoupil na University of Illinois, kde založil své vytoužené Středisko pro výzkum komplexních systémů (to se snažil založit už v Institutu pro pokročilá studia v Princetonu, leč bezúspěšně; od plánů jej odrazoval i Richard Feynman).

Pro svou práci ale potřeboval sofistikovaný počítačový nástroj, který by pomáhal ve výzkumu: pustil se tedy do vývoje dalšího matematického softwaru, který vydal ihned po odchodu z akademické půdy v roce 1988. Na svět se dostala první verze programu Mathematica, pokročilý matematický systém, který se brzy stal světově uznávaným nástrojem pro výpočty a modelování napříč všemi obory vědy. V roce 1987 založil firmu Wolfram Research, jež kromě Mathematicy vyvíjí i další aplikace pro vědecké účely. Stephen i po letech zůstává jejím hlavním vlastníkem. Ve společnosti však nepůsobí jen jako její prezident a výkonný ředitel, ale také jako hlavní vývojář a osobně dohlíží na všechny aspekty jádra systému Mathematica.

Nevěnuje se jen vedení své firmy a vývoji softwaru, ale nadále pokračuje i ve vědecké práci, stále oddán výzkumu buněčných automatů, pořádá semináře a vede i letní školu. Od roku 1992 usilovně pracoval na knize, v níž se snažil popsat své největší objevy ― tu pod názvem Nový druh vědy (New Kind Of Science, NKS) dokončil v roce 2002. Kniha o 1 200 stránkách se setkala s obrovským zájmem čtenářů, médií i vědců, stala se bestsellerem a vzbuzovala vášnivé debaty.

Pro svůj neotřelý pohled na vědu a nové myšlenky, jež v ní Wolfram nastolil, si vysloužila přívlastek „kontroverzní“. Stephen Wolfram v ní kromě jiného tvrdí, že matematika jako taková je velice omezující a sama je schopna odkrýt jen část reality a že pro pochopení složitosti přírody jsou potřeba jednoduché výpočetní systémy ― ano, buněčné automaty. Podle něj je vesmír ve své podstatě „digitální“ a „běží“ na fundamentálních zákonech, jež mohou být popsány jako jednoduché počítačové programy ― buněčné automaty.

Wolfram Alpha ― vyhledávač budoucnosti
-----------------------------------------------------
Počátkem března Stephen Wolfram světu oznámil, že pracuje na dalším ambiciozním projektu, vyhledávači Wolfram|Alpha. Ten je ve své podstatě naprosto odlišný od dnešních internetových vyhledávačů; není to Yahoo ani Google, je to něco mnohem sofistikovanějšího. Snoubí se v něm techniky NLP (Natural language processing), oboru počítačových věd, který se věnuje interakcím mezi počítačovým a lidským jazykem, výpočetní síla systému Mathematica, Wolframovy objevy v rámci NKS a jeho přístup k řešení problémů.