Psal se 30. červen 1908, když se naše Země potkala na své pouti vesmírem s neznámým kosmickým vetřelcem. Několik kilometrů nad zemským povrchem explodovalo neznáme těleso. Výbuch byl tak silný, že v oblasti o rozloze 2 000 kilometrů čtverečních vyvrátil na 60 milionů stromů! Následky dopadu jsou na místě patrné i po 101 letech. Když vyloučíme různé šarlatánské a konspirační teorie o zelených pidimužících či nevydařeném pokusu ztřeštěného vědce, pak připadají v úvahu dvě teorie – naše rodná hrouda se střetla s planetkou nebo kometou. Část vědecké obce se přiklání k první možnosti, zbytek ke druhé. Poměr mezi jednotlivými tábory se v posledních téměř 80 letech průběžně mění. Příznivci „kometární teorie“ nyní získali nový argument a světe div se, pomohl jim americký raketoplán!

Sibiřská událost z roku 1908 je známá pod názvem Tunguský meteor nebo Tunguská katastrofa. Michael Kelly z Cornell University tvrdí, že má důkazy o tom, že nad Tunguskou explodovalo jádro komety. Svou teorii zakládá na pozorování startu raketoplánu. Co má společného start kosmického korábu s Tunguským meteorem? Pojítkem mezi nimi jsou tzv. noční svítící oblaka (známá též pod zkratkou anglického názvu NLC).

NLC tvoří ledové krystalky ve výšce okolo 80 až 85 kilometrů nad zemským povrchem. Pro srovnání uveďme, že běžná oblačnost se nachází ve výšce okolo maximálně 12 kilometrů. NLC máte šanci spatřit v těchto týdnech také v naších zeměpisných šířkách a to krátce po setmění nad západním obzorem. Na internetu se to nyní fotografiemi NLC doslova hemží – viz třeba astro.cz.

Vraťme se ale zpět k Tunguskému meteoru. NLC byla patrně pozorována také několik dní po výbuchu kosmickému projektilu v roce 1908 a to i několik tisíc kilometrů od Sibiře. Velké množství svědectví o „zářícím nebi po setmění“ přicházela v té době z Velké Británie. Kelly tato stará svědectví znovu prozkoumal a domnívá se, že lidé tehdy po několik dní pozorovali právě NLC, vyvolané výbuchem Tunguské komety.

Kellyho tato domněnka poprvé napadla v srpnu 2007, když pozoroval start raketoplánu Endeavour na misi STS-118. Motory kosmického korábu při startu „napumpují“ do atmosféry tisíce tun vodní páry, která samozřejmě ve velkých výškách okamžitě zmrzne a může vytvářet noční svítící oblaka. Raketoplánem zapříčiněná NLC byla pozorována nejen v srpnu 2007 ale i mnohokrát předtím.

Při výbuchu komety v roce 1908 měl do zemské atmosféry dostat velké množství vody. Materiál byl následně větrnými proudy hnán směrem k Evropě rychlostí až 300 km/h, kde o několik dní později vyvolal noční svítící oblaka.

Je ovšem otázkou, zda tento “důkaz” přesvědčí větší část vědecké obce. Stavět vědecké teorie na svědectví laiků je poněkud tvrdým oříškem, zvláště po více než jednom století. Pro nás ostatní je ale vhodné dodat, že už v červenci má do vesmíru startovat raketoplán. Dívejte se na start na internetu nebo prostřednictvím satelitu, třeba vás taky napadne nějaká převratná teorie…