V posledních letech vzrůstá v Evropě znečištění ovzduší rtutí z krematorií. Ostatní zdroje vypouštějí tohoto těžkého kovu díky různým opatřením čím dál méně. „Příspěvek emisí z krematorií je rok od roku výraznější. Je to způsobeno postupně se zvyšujícím relativním podílem kremací proti klasickým pohřbům do země a vyšším průměrným věkem dožití Evropanů, což s sebou nese víc zubního amalgamu a srdečních stimulátorů,“ konstatuje zpráva ministerstva životního prostředí.
Podle odhadů citovaných autorkou zprávy Martou Černou mají Evropané v zubních výplních asi 2000 tun rtuti, které představují potenciální zdroj znečištění pro příští léta. Pro srovnání – při zavírání zastaralých evropských provozů elektrolýzy chloridu sodného, které jsou považovány za největší zásobárny rizikové rtuti, bude třeba zlikvidovat 10.000 až 20.000 tun tohoto kovu.
Obecně emise rtuti v ovzduší v Evropě na rozdíl od ostatních kontinentů klesají. Podle údajů OSN z loňského roku se v poslední dekádě 20. století snížila koncentrace rtuti v ovzduší na starém kontinentu o 60 procent, a to hlavně díky zlepšení technologií tepelných elektráren, spaloven, hutí a cementáren. Na rozdíl od velkých zdrojů znečištění, jakými jsou elektrárny, emise z krematorií nebyly podrobně sledovány. Mezi státy s nejvyšší mírou emisí rtuti v Evropě patřily podle údajů Evropské hospodářské komise OSN Polsko, Španělsko, Německo, Itálie a Rumunsko.

Rtuť se ukládá v živých organismech, její koncentrace v potravinách má proto stále ještě vzrůstající tendenci. Statistiky Evropské environmentální agentury zaznamenávají podle Černé nebezpečné trendy ve zvyšujícím se obsahu rtuti v evropských potravinářských produktech: rybách, zelenině a ovoci. Následně roste průměrný roční příjem rtuti obyvateli Evropy, uvádí zpráva.

Rtuť a všechny její sloučeniny jsou vysoce toxické, zvlášť negativně působí na nervový systém. Nejvýraznější riziko pro člověka představuje methylrtuť, která může způsobit nevratné změny v mozku nebo kardiovaskulárním systému. Zvlášť nebezpečná je pro těhotné ženy, novorozence a malé děti. Největší riziko nesou národy, v jejichž jídelníčku převažují mořské ryby. Akutní otrava rtutí vyvolává poruchy vidění a vědomí, stavy dezorientace, nadměrné zapomínání a nervozitu.

Kvůli novým zjištěním o riziku rtuti zpřísnily mezinárodní organizace loni přípustnou hodnotu týdenního příjmu rtuti na polovinu starého limitu. Mezi obecná doporučení, kterými se mají lidé řídit, aby se vyvarovali nadbytečnému příjmu rizikové látky, patří nejíst predátory ryb a měnit druhy ryb v jídelníčku.