Večer v sobotu 13. března proběhl v ČEZ Aréně dlouho avízovaný koncert industriálně metalové skupiny Rammstein. Již od prosince bylo všech 12 000 míst oficiálně vyprodáno. Lístky se pohybovaly v cenách od 1090 až po 1400 podle místa k sezení (kotel/tribuny). Akce oficiálně začínala v 19 hod a nyní si pojďme přiblížit průběh akce a naše dojmy. Web4men byl totiž u toho!
Již u vstupu se hromadily stovky lidí a první kontrolou (na zbraně a PET lahve) se procházelo velmi pomalu a někteří jedinci (převážně ožralí) si to brali příliš k srdci, takže člověk se musel prodírat svými lokty a váhou těla se zapřít do tělesné bariéry za ním. Až na několik drobných šťouchanců a sprostých slov se nestalo nic. Druhá kontrola (na vstupenky) šla podstatně rychleji. Když se člověk dostal až dovnitř arény, měl vyhráno. Zde i přes obrovské množství lidí, byla velká svoboda pohybu a dokonce bylo možné použít toaletu nacpanou k prasknutí. Pouze stydliví jedinci, kterým nedělají dobře fronty u pisoáru, by mohli mít potíž.
Na pódiu již vyskakovalo pár hejsků z hudební (jestli se tomu tak dá říkat) skupiny Combichrist, která fanoušky dráždila odpadní hudbou. Proto se vyplatilo nebýt zde hned od počátku, ale usazovat se s mírným časovým posunem. K dispozici byly celkem 4 malé bufety, kde bylo možné zakoupit nejen pivo, párky a další drobné pochutiny (třeba Margot). V hale byste nenašli ani jedno volné místo a kotel fanoušků byl pod pódiem již slušně rozdováděný. Němečtí chlapící nechali na sebe chvíli čekat, ale již kolem půl deváté se rozprostřela opona a na scénu začali vcházet kytaristi s Tillem vzádech. Zcela nekompromisně spustili skladbu z nového alba a můžeme vám potvrdit – frontman skupiny Lindemann měl skutečně v ústech žárovku. Následovalo velké množství písniček z alba Liebe is für alle da, včetně Pussy nebo Wiener Blut, která pojednává o Fritzlově prznění svých dětí (k tomu se také stylově spustily jakési panenky na provazech, jimž na konci písně praskla hlava). Kromě těchto nejnovějších písniček byly k mání také starší pecky jako Du Hast (při které Till vystřelil světlice do davu, které se zarazily o sloup a nové světlice vystřelily zpět směrem k pódiu) nebo Keine Lust. Samozřejmě zazněly skladby i z nejstaršího alba (Du riechst so gut, Asche zu Asche). Každá skladba byla doplněna velkolepou světelno-ohnivou show, při níž se nejednomu fanouškovi tajil dech. Při skladbě Feuerfrei si kytaristi a zpěvák nasadili náhubky, z nichž následně plivali oheň. Při jedné písni se Till a Flake Lorenz „pohádali“, Till ho strčil do vany a následně na něj lil z bandasky ohnivé jiskry.
Skončili relativně brzo, ale nakonec se publikum dočkalo přídavku ve formě např. Haifisch nebo Engel, kdy se objevil Till s křídly na zádech, z nichž šlehal – jak jinak – oheň. Dočkali jsme se také putování klávesisty Lorenze v člunu na rukou obecenstva. Nezapomenutelný žážitek. I když jsme seděli od pódia cca 20 metrů, můžeme vám potvrdit, že při každém šlehnutí plamenů, nás polilo silné vedro. Skutečně neopakovatelné a nezapomenutelné.