Česká média i sociální sítě nedávno vystrašily mnoho amatérských i profesionálních fotografů zprávami, že Evropská unie upraví autorské právo tak, že by už nebylo možné volné fotografování v ulicích evropských měst. Naštěstí se ale ukázalo, že to bylo trochu jinak, a tak se nemusí fotografové obávat. Existují však pravidla, se kterými musíme při focení počítat. Zachycování a rozšiřování podoby člověka bez jeho svolení je až na určité výjimky podle občanského zákoníku zakázáno. Pokud někdo využije vaši fotografii bez vašeho vědomí, máte právo se bránit i požadovat odškodnění.

Svoboda panoramatu
Vše, co je permanentně vystaveno ve veřejném prostředí, lze vyfotografovat a volně zveřejnit a šířit. Takový je princip svobody panoramatu, která je garantována v právním řádu ČR i dalších zemí. Autorské právo je v mnohých zemích EU rozdílné a Evropský parlament ho chce co nejvíce sjednotit. I stavby na ulici mohou být chráněná autorská díla. U nás je lze z hlediska autorského práva užívat volně. „Jinak je tomu ale např. ve Francii nebo v Belgii. Zde jsou budovy chápány jako běžná autorská díla chráněná 70 let po smrti autora. Jednou z nejznámějších staveb, na kterou je uplatňováno autorské právo, je bruselské Atomium. Kolektivní správce práv povoluje bezplatné užití pouze na osobních nekomerčních webech v nízké kvalitě a s dodatkem o platné autorské ochraně. Autorská práva dědiců Gustava Eiffela k jeho pařížské věži sice vypršela, přesto ji lze volně autorsky užívat jen za denního světla. Její večerní a noční osvětlení je stále ještě chráněným autorským dílem,“ uvádí Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu.

Focení osob
V momentě, kdy na fotografii zachytíte dalšího člověka, vstupuje do hry další složka práva, a to ochrana osobnosti. Občanský zákoník zakazuje zachycovat a rozšiřovat podobu člověka bez jeho svolení. Fotíte-li se s rodinou nebo s kamarády do soukromého alba, určitě není potřeba, aby každý z přítomných podepisoval dokument, že s fotografováním souhlasí. Souhlas je patrný i z jiných jeho projevů.

Složitější to je v případě, že fotografii budete chtít užívat a zejména zveřejňovat. Zachycená osoba se může úspěšně domáhat stažení fotografie, k jejímuž pořízení a šíření nedala souhlas. Svolení není potřeba v případě, že fotografii užíváte k ochraně svých práv nebo k úředním účelům.
Bez svolení lze šířit podobiznu člověka k vědeckým, uměleckým či zpravodajským účelům. Zde je však třeba dbát na přiměřenost zásahu do soukromí, která se může u každého člověka trochu lišit. Určitě je rozdíl mezi tím, když vás reportér zachytí na ilustrační fotografii ke kulturní akci, což je zcela v pořádku, a mezi snímky od paparazziho, který vás vyfotil opalující se na zahradě. Roli zde může hrát i veřejná známost vyfotografované osoby a její vztah k soukromí.

Jak se bránit
Našli jste na internetu fotografii z vaší dovolené, kterou jste prokazatelně vyfotili? Pokud jste někomu nedali souhlas k jejímu užití, můžete se domáhat jejího stažení. Mnohdy postačí prostá neformální výzva, třeba e-mailem. Pokud by to po dobrém nešlo, autor má celou řadu oprávnění, kterých se může domáhat i soudně. Můžete se domáhat určení autorství, zákazu ohrožování svého práva či odstranění následků.

Abyste vůbec zjistili, jak rozsáhlé bylo zneužití, máte právo vědět, kdo a jakým způsobem šířil dílo, k němuž se vaše práva vztahují, co utržil jeho neoprávněným užitím a podobně. Vznikla-li i nemajetková újma (například zostuzení autora), lze žádat i její odškodnění, jehož výši určuje soud s ohledem na závažnost újmy a okolnosti. Osoba, která vaše autorské dílo neoprávněně užila, musí nahradit vzniklou škodu i ušlý zisk. V případě profesionálů se pak složitě počítá, kolik vlastně taková ztráta činí. Autorský zákon proto nabízí zjednodušení – částka, o kterou se neoprávněný uživatel obohatil, se rovná dvojnásobku obvyklé ceny licence k takovému dílu. K určení výše náhrady vás tedy mohou inspirovat komerční fotobanky.
Podobně lze postupovat i v situacích, kdy vás někdo bez souhlasu vyfotografuje a obrázek zveřejní. „Jako první by z vaší strany měla přijít výzva ke zdržení se protiprávní činnosti a stažení fotografie. Pokud vám dotyčný nevyhoví, lze se svých práv domáhat soudně. Vymáhat můžete zákaz zveřejňování a rozšiřování. Ohradit se můžete také v případě nemajetkové újmy či bezdůvodného obohacování. Vždyť za manekýna či modelku by musel autor fotografie také zaplatit,“ dodává Lukáš Zelený.