Od dnešního dne se Praha 6 může pyšnit památníkem významného nizozemského politika Maxe van der Stoela, který se před 40 lety jako tehdejší nizozemský ministr zahraničních věcí setkal s prvním mluvčím Charty 77 profesorem Janem Patočkou. Realizaci pomníku svěřilo Velvyslanectví Nizozemského království v ČR mladému výtvarníkovi a sochaři Dominiku Langovi, držiteli ceny Jindřicha Chalupeckého. Symbolika stínu stromu je v parku Maxe Van der Stoela mementem tohoto významného setkání, kdy první vysoce postavený západní politik morálně podpořil československé disidentské hnutí. Bude tak připomínat důležitý okamžik v moderních dějinách České republiky. Profesor Jan Patočka, statečný muž s podlomeným zdravím, po výsleších StB zemřel pouhých 12 dnů po tomto setkání.

„1. března je to přesně 40 let ode dne, kdy se Max van der Stoel, tehdejší nizozemský ministr zahraničních věcí, v hotelu InterContinental v Praze setkal s profesorem Janem Patočkou, prvním mluvčím Charty 77. Toto setkání můžeme označit za jeden z milníků na dlouhé cestě Československa zpět k demokracii,” říká J. E. Eduard W. V. M. Hoeks, velvyslanec Nizozemského království v České republice. „Jsme rádi, že můžeme připomenout zásluhy obou velkých mužů - Evropanů, v místě, kde se opět jejich cesty symbolicky propojují,” poukazuje dále velvyslanec na fakt, že park a památník Maxe van der Stoela leží v těsné blízkosti Patočkovy ulice.

Památník Maxe van der Stoela od sochaře Dominika Langa a architekta Jakuba Červenky byl v parku Maxe van der Stoela v Praze 6 odhalen za přítomnosti jejich excelencí Lubomíra Zaorálka, ministra zahraničních věcí České republiky, Franse Timmermanse, prvního místopředsedy Evropské komise a bývalého Van der Stoelova spolupracovník, J. E. Eduarda W. V. M. Hoekse, velvyslance Nizozemského království v České republice a starosty Prahy 6 Ondřeje Koláře.

Pomník Maxe van der Stoela v podobě betonového otisku stínu stromu zrealizoval výtvarník a sochař Dominik Lang, který už řadu let patří k nejvýraznějším současným mladým umělcům v České republice i na mezinárodní scéně. Svoje umělecká díla vždy citlivě a v souvislostech zasazuje do veřejného prostoru. Netradiční podoba pomníku Maxe van der Stoela odpovídá netradičnosti jeho námětu. Není totiž pouze připomínkou nizozemského politika a diplomata, ale především události z 1. března 1977, kdy se tehdejší nizozemský ministr zahraničí setkal s českým filosofem a mluvčím Charty 77 Janem Patočkou. Autorovi díla Dominiku Langovi se tak podařilo na jedné straně přesně vystihnout charakter vzpomínané události a na straně druhé výrazně přispět do diskuse o povaze pomníku v současném umění. Podobně jako tu byl zvěčněn efemérní jev, i Van der Stoelovovo setkání mělo trvalý význam. Jako první západoevropský politik, který se s představiteli Charty 77 setkal, se Van der Stoel zasazoval o obhajobu lidských práv, a to jako dlouholetý nizozemský ministr zahraničí nejen před rokem 1989, ale i později, v letech 1993-2001, jako první vysoký komisař pro národnostní menšiny v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. I proto Dominik Lang zvolil pro jeho pomník místo některé z tradičních podob vztyčené vertikální sochy menšinovou horizontální formu.

Z dálky takřka neviditelný, a zblízka přitom monumentální pomník navíc umožňuje zcela novou formu vztahu diváků, kteří spíše než aby se u něj pasivně zastavovali, musejí si k němu najít sami aktivně cestu. Jako každý výjimečný pomník, i ten Max van der Stoelův totiž nepředstavuje pouhou vzpomínku na uplynulou minulost, ale poskytuje také možnost zamýšlet se nad naší budoucností.

Na projektu a instalaci Dominik Lang spolupracoval s architektem Jakubem Červenkou, sochařem Jiřím Merčákem, Jiřím Mezerou, umělkyní Lindou Dostálkovou, Petrem Tauschem, Josefem Frühaufem, výtvarnicí Evou Koťátkovou a firmou Martin Chládek, Sadovnický a zahradnický servis s.r.o.

Maximilianus "Max" van der Stoel (*3. 8. 1924 - † 23. 4. 2011) byl přední nizozemský politik, spjatý se středově levicovou Stranou práce. V letech 1973 - 1977 a 1981 - 1982 byl ministrem zahraničních věcí Nizozemského království. V roce 1992 se stal historicky prvním Vysokým komisařem pro národnostní menšiny Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), kterým zůstal až do roku 2000. Je po něm pojmenována nizozemská nadace Foundation Max van der Stoel, podporující mezinárodní solidaritu, demokracii, rozvoj a dialog a také Max van der Stoel Award, cena, kterou každé dva roky uděluje Vysoký komisař pro národnostní menšiny OBSE spolu s vládou Nizozemska těm jednotlivcům, skupinám či institucím, které se zasloužili o zlepšení podmínek národnostních menšin v zemích OBSE.
Max van der Stoel obdržel řadu vysokých státních vyznamenání v Nizozemsku i dalších zemích, včetně Řádu T. G. Masaryka, který mu v roce 1996 udělil prezident Václav Havel.

Dominik Lang (*1980) je český výtvarník, sochař a jeden z našich nejzajímavějších umělců mladší generace. Studoval na pražské Akademii výtvarných umění, Cooper Union v New Yorku a na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze. Tam také v současnosti vede společně s Edith Jeřábkovou ateliér sochařství. Pracuje rád s tvořivou intervencí do konkrétní situace, často mění dispozice v okolí vlastního uměleckého díla. Socha a výtvarné dílo je pro něj způsobem, jak vstoupit do zavedených pravidel veřejného prostoru, sociálních vztahů nebo umění. V roce 2011 reprezentoval Českou republiku na Benátském bienále. Vystavoval ve vídeňské Secession, v MUMO Melbourne, v Palais de Tokyo v Paříži, v Inhotim v Brazílii a v mnoha dalších galerijích. Dominik Lang je držitelem Ceny Jindřicha Chalupeckého, u jejíhož zrodu stál mimo jiné i Václav Havel.