Při dopravních nehodách zahyne každý rok v Evropě asi čtyřicet tisíc lidí. V devadesáti procentech případů je příčinou nehody chyba člověka. Dočkáme se někdy plně automatických vozidel?

V květnu 2009 probíhal v testovacím centru společnosti Volvo další z experimentů, jehož cílem je zvýšit bezpečnost řízení. V cestě jedoucího vozu stála figurína šestiletého chlapce. Když se k němu blížil testovací vůz, na jeho čelním skle se náhle rozsvítila řada červených světel. Ozval se pronikavý signál a pak se samočinně aktivovaly brzdy. Vůz zastavil jen několik centimetrů od figuríny, zcela bez zásahu řidiče.

Systém společnosti Volvo funguje díky nejnovějším laserovým senzorům, radarům a kamerám. Některé z nich jsou již delší dobu využívány pro asistenci při řízení. Pomáhají udržet správný směr vozu, vzdálenost od krajnic i od okolních automobilů, nebo zaparkují bez lidské pomoci. Všechny použité technologie jsou však zatím jen začátkem. Podle odborníků právě přichází doba, kdy automobily budou v reálném čase shromažďovat informace o počasí, stavu vozovky, provozu a budou samy schopné jezdit úsporně a bez stresu. K tomu je třeba omezit vliv nejslabšího článku jízdy, tedy člověka.

Při výzkumu ve Švédsku v roce 2008 byly pomocí senzorů a palubních počítačů umístěných ve stovce automobilů získány údaje o brzdách, mlhovkách, elektronických stabilizátorech a také o vlivech počasí. Experimentální automobily získané údaje nezpracovávaly samostatně, ale každých pět minut je bezdrátově odesílaly do centrální databáze. Výzkum prokázal, že i pouhý přístup k aktuálním informacím, o nichž řidič v současnosti nic neví, mu může pomoci jezdit bezpečněji.

Jinou cestou se ubírá Japonsko. Podle rozhodnutí vlády budou všechny významné silnice postupně vybaveny vysílači infračervených, mikrovlnných a rádiových signálů určených k asistenci řidičům při jízdě. Na vybraných úsecích japonských silnic se již dnes díky systému DSSS (Driving Safety Support System) řidičům do satelitních navigací zobrazují informace o provozu, světlech, některých značkách a dokonce i o cyklistech a chodcích v trase jízdy. Na dálnicích funguje systém Smartway, díky němuž jsou řidiči informováni varovnými signály o vzdálenosti mezi jedoucími automobily a o nebezpečných vybočeních ze směru. Japonští výrobci již nyní vybavují nová auta zařízením pro příjem signálů DSSS a Smartway, starší vozy mohou získat potřebné vybavení dodatečnou montáží.

Evropa a USA namísto drahých senzorů ve vozovkách a okolí spoléhají na inteligentní auta, která si vše potřebné zjistí sama. Počítá se s propojením automobilů bezdrátovými sítěmi tak, aby vznikaly příležitostné sítě, jimiž budou řidiči sdílet informace o provozu a o počasí.

Ambiciózním evropským projektem, jehož se účastní výrobci automobilů i univerzity, je SARTRE (Safe Road Trains for the Environment).

Cílem je změnit osobní přepravu tak, aby řidiči mohli zcela pustit z rukou volant a nechat se vézt automaticky. A jak by měl systém fungovat? Řidič si objedná místo v malém konvoji osmi aut vzdálených od sebe asi metr. V čele pojede vůz řízený profesionálním řidičem. Po zadání povelu budou všechna auta konvoje přepnuta na automatický režim. Jízda, zatáčení, brzdění i zrychlování bude dálkově ovládáno z čelního vozu. O výměnu informací mezi vozy se postarají kamery, radary a lasery na přídi a zádi každého auta. Řidiči si budou moci v klidu zdřímnout, číst nebo sledovat video, jako by cestovali autobusem. Na důležitých výjezdech budou vždy upozorněni na možnost ujmout se řízení a odbočit.

Jízda v konvoji přinese kromě větší bezpečnosti i o šedesát procent menší aerodynamický odpor a úsporu paliva až o čtyřicet procent. Konvoje SARTRE by měly jezdit po silnicích s normálním provozem, je proto nutné vyřešit některé dílčí problémy, například předjíždění.

Auto - robot
Jeden z prvních zcela automatických experimentálních automobilů se jmenuje Boss. Byl postaven studenty Carnegie Mellon University v Pittsburghu ve spolupráci s General Motors. Boss se stal v roce 2007 vítězem závodu robotických aut DARPA Urban Challenge a získal cenu v hodnotě dvou milionů dolarů. Dokázal se zařadit do městského provozu, předjíždět, zaparkovat, zorientovat se na křižovatkách a komunikovat s ostatními automatickými vozidly i třiceti vozy s lidskou posádkou. Počítač vozu Boss si z údajů získaných z kamery, GPS, radarů a laserových senzorů sám vytvořil mapu okolí a naplánoval si trasu, do níž zahrnul informace o pravidlech provozu.

Použité přístroje se již běžně dodávají do sériových automobilů, počítač však musel být mnohem výkonnější. Odpovídal deseti běžným stolním počítačům. Miniaturizace takového zařízení nebude snadná, stejně jako vytvoření přehledného rozhraní pro lidskou obsluhu. Nabízí se možnost využít dotykové přístroje spojující výhody satelitní navigace a mobilní komunikace.

Auta se bez řidičů neobejdou zřejmě ještě dlouho. Podle optimistických předpokladů by se okolo roku 2015 měla na trhu objevovat vozidla, která budou schopna na dálnicích samostatně zatáčet, zpomalovat a zrychlovat. V městském provozu a ve složitých dopravních situacích však odpovědnost bude stále plně ležet na člověku, a to přinejmenším do roku 2020.