Vystudovat prestižní univerzitu pro získání zaměstnání nestačí, mnohem důležitější jsou znalosti z praxe. Shodují se na tom odborníci na lidské zdroje. Nejen absolventi se však potýkají s nedostatkem praktických znalostí. I zkušenější uchazeči musí své vědomosti neustále doplňovat a sledovat rychlý vývoj svého oboru, jinak dojde ke stagnaci jejich kariérního postupu. Stále více firem navíc klade důraz na jazykové znalosti.

Nezaměstnanost, která je vlivem přetrvávající krize dlouhodobě na vysoké úrovni, se v současnosti pohybuje na 7,5 procentech. Při hledání zaměstnání tak musí uchazeči splnit několik kritérií. Personalisté kladou v dnešní době důraz především na praktické znalosti. „Jedním z hlavních bodů, které posuzujeme hned, když se nám dostane životopis pod ruce, je praxe v požadovaném oboru. Ideální délku praxe přitom nelze jednoznačně stanovit. Existují firmy, které upřednostní kandidáty s rokem praxe, jiné společnosti zajímají uchazeči, kteří mají alespoň 3 až 5 let praxe,“ uvedla Gabriela Kodenková, senior konzultant personální agentury Talentica, která se zabývá náborem technických pracovníků. „Dalšími důležitými kritérii je zaměření, obor studia a jazykové kompetence uchazeče,“ dodala Kodenková s tím, že ve většině případů převažuje poptávka po angličtině, němčině, ale i například francouzštině.

Jednu z nejrizikovějších skupin na trhu práce tvoří absolventi. Právě ti nemají podle odborníků dostatek praktických zkušeností a pracovních návyků. „V českém vzdělávacím systému totiž stále převažuje teoretická výuka. Studenti středních a vysokých škol se tak bezúčelně biflují teorii, kterou v pracovním životě nevyužijí,“ řekl Ivo Ducheček, ředitel Business Institutu, největší MBA školy v České republice, která nabízí praktické vzdělání v nejrůznějších oborech. Od mladých lidí bez praxe tak firmy v současnosti očekávají především dobré sebe prezentační schopnosti a zkušenosti z různých brigád během studia. „Při pohovoru je důležité, aby absolventi uměli prezentovat, co se během studia naučili, jaké byly stěžejní předměty a zaměření. Vysokoškoláci by měli například umět popsat téma své bakalářské či diplomové práce a rovněž projekty, na kterých se podíleli či zkušenosti z pobytů v rámci programu Erasmus,“ vysvětlila Kodenková.

Nejen pro absolventy, ale rovněž pro zkušenější uchazeče platí, že pokud chtějí zůstat pro zaměstnavatele atraktivní, musí držet krok s nejmodernějšími trendy. Vzdělání si tak musí doplňovat celoživotně. „Všechny obory se dnes rozvíjejí vysokým tempem. Zaměstnavatelé kladou na zaměstnance stále vyšší požadavky a k tomu je potřeba si neustále doplňovat kompetence,“ řekla Lenka Smrčková, výkonná ředitelka Klubu personalistů České republiky. V tuzemsku se proto postupně rozšiřují možnosti profesně vzdělávacího studia, které je zaměřeno na praktické znalosti. „MBA školy navštěvují jak absolventi vysokých škol, tak vysoce postavení manažeři. V rámci výuky dochází k diskuzím nad zajímavými profesními problémy, s nimiž se setkali nejen samotní lektoři, ale i posluchači. Studenti tak mají šanci získat informace, které jsou efektivně využitelné v praxi,“ vysvětlil Ivo Ducheček z přední tuzemské MBA školy Bussines Institut.

Ačkoliv stále převažuje poptávka uchazečů o práci nad nabídkou, situace není stejná ve všech oborech. „U technických oborů v současnosti existuje převis nabídek práce nad počtem kvalifikovaných uchazečů o práci s požadovanými zkušenostmi a dovednostmi. Najít zkušeného kandidáta s dostatečnou praxí je proto složité,“ vysvětlila Gabriela Kodenková z personální agentury Talentica. „Kandidáti jsou také dnes mnohem opatrnější. Pokud nemají v práci závažný problém, nejsou ochotni měnit práci za každou cenu. Stále častěji hledají jistotu před nejistotou,“ uzavřela Kodenková.