Alexej Miller, předseda správní rady ruského Gazpromu, jednal v minulých dnech o plynu s Íránem a Katarem. Vznikající kartel čelných vývozců zemního plynu by mohl být vážným hospodářským nebezpečím pro Evropu, varuje Carl Mortishead v deníku Times.

Šéf Gazpromu konstatoval: "Dohodli jsme se, že budeme pořádat pravidelná setkání - třikrát či čtyřikrát do roka - velké plynové trojky a budeme diskutovat o klíčových otázkách rozvoje trhu se zemním plynem."

Kdyby si takto vyměňovaly informace evropské firmy vyrábějící ocel, cement či chemické produkty, byly by potrestány obrovskými pokutami a jejich ředitelé by skončili ve vězení. Tyto informace jsou totiž nesmírně důležité pro vznikající průmyslový sektor, který se neustále obává cenových válek a kolapsu trhů.

Rusko, Írán a Katar vlastních 56 procent světových rezerv zemního plynu. Rusko už plyn vyváží, avšak Katar teprve buduje svou infrastrukturu a Írán ještě ani nezačal.

Írán by se chtěl stát významným vývozcem zemního plynu a Millerova návštěva v Íránu potvrzuje, že se to zřejmě brzo stane Katar chce od zimy začít používat lodě naložené zkapalněným zemním plynem a dovážet ho do Británie. Írán chce vyvážet plyn ropovodem Nabucco do Evropu, hlad po zemním plynu dosud nebyl v Evropě dost intenzivní natolik, aby přiměl evropské země, aby podepsaly s Íránem smlouvy o dovozu jeho plynu a riskovaly hněv Washingtonu.

Avšak dříve nebo později evropské země pohrdnou Washingtonem a íránský zemní plyn poplyne na západ. To ohrozí ruskou hegemonii. Gazprom ovládá čtvrtinu evropského trhu. Hlavním nebezpečím pro ruskou hegemonii jsou dodávky kapalného zemního plynu a ropovody z Blízkého východu.

Donedávna byl obchod se zemním plynem velmi nepružná. Zemní plyn se prodával na základě dlouhodobých kontraktů prostřednictvím ropovodu jedinému zákazníku.

Avšak s rostoucím obchoded se zkapalněným zemním plynem se situace změnila. Rusko se obává, že její strategie zaměřená na ovládnutí evropského trhu se zemním plynem je ohrožena, pokud začnou Katar, Írán a Irák soutěžit o evropské trhy.

Rusko zoufale potřebuje pravidelné příjmy z Evropy - rozpočet Ruska závisí na tom, že cena ropy nepoklesne pod 70 dolarů za barel. Jediné ropné zisky umožnily ruským politikům zachránit kolabující ruský bankovní systém. Už desetina ruských úspor byla vydána na pomoc bankrotujícím bankám a podnikům. Bez moudře ušetřených ropných a plynových zisků by v Rusku znovu došlo k finančnímu rozkladu, jako v roce 1998.

Tentokrát se zřejmě Rusku finanční krizi podaří zvládnout, ale dlouhodobé zdraví ruské ekonomiky závisí na dostatečných příjmech z prodeje ropy a zemního plynu. Proto dojde zřejmě k dalším jedním plynové trojky v Perském zálivu.

... původní zpráva v angličtině na http://business.timesonline.co.uk/tol/business/columnists/article4988242.ece