Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob ve společnosti neustále stoupá. Je trendem v celé Evropě, že maturitou vzdělávací proces nekončí a absolventi odcházejí studovat na vysoké školy a univerzity. V současnosti je ve vysokém školství uplatňován kreditový systém , kdy za úspěšné absolvování jednotlivých předmětů dostanete tzv. „kredity“. Dále je určen celkový počet kreditů, kterého musíte během studia dosáhnout. Vysokoškolské vzdělání se dělí do několika stupňů. Nejnižší je bakalářský stupeň, jehož standardní doba trvá tři roky a během této doby musíte získat 180 kreditů. Druhým stupněm vysokoškolského vzdělávání je magisterský program, jehož nutným předpokladem je mít za sebou již bakalářské vzdělání. Navazující magisterské studium trvá obvykle dva roky a musíte a musíte v něm získat dohromady 120 kreditů. Tituly udělené v rámci magisterského studia jsou o obvykle Mgr. nebo Ing. Během studia vysoké školy musíte navštěvovat přednášky, cvičení a také psát
seminární práce. Studium je zakončeno státní závěrečnou zkouškou a úspěšnou obhajobou bakalářské práce. Jak ji správně napsat se dozvíte na
tomto odkaze. Závěrečná práce má prokázat teoretické i praktické znalosti studenta v daném oboru. Bakalářská práce by měla mít rozsah nejméně 30 stran, což odpovídá přibližně 54 000 znaků.
Když už je řeč o studentech, věděli jste, že některá onemocnění začínají postihovat čím dál mladší ročníky? Zatímco před třiceti lety byste těžko hledali třicátníka postiženého infarktem, dnes jsou známy případy, kdy infarktu podlehly i dvacetileté osoby. Netýká se to však jenom onemocnění srdce, nýbrž například i nemocí kostí. Lidská kostra je velmi důležitý orgán, který tvoří oporu celému tělu. Člověk má 206 kostí, které celkem tvoří až 20 % hmotnosti těla. Častým onemocněním oporné soustavy je osteoporóza, která se projevuje úbytkem kostní hmoty a poruchou mikrostruktury kostí. To vede ke zvýšení lámavosti. Nemoc je typická pro starší osoby - dle statistik je ohrožena každá třetí žena a každý šestý muž nad 50 let.