Podle posledních průzkumů je Česko nejvíce ateistickou zemí v Evropě. Na postupný pokles nábožensky orientovaných obyvatel se v tuzemsku snaží reagovat různé profesní skupiny. Lékaři, policisté či podnikatelé proto zakládají vlastní asociace či sdružení, pomocí kterých se snaží udržovat a dále šířit duchovní myšlenky a zároveň je aplikovat do své praxe. Co je pro tyto skupiny typické?

Jak vyplývá z posledního šetření společnosti WIN/Gallup, Česká republika patří mezi nejvíce ateistické země na světě. V Evropě v tomto ohledu dokonce drží primát. Větší podíl ateistů zaznamenal výzkum pouze v Japonsku a Číně. K náboženskému vyznání se v Česku podle WIN/Gallup hlásí pouhých 23 procent obyvatel, podle dat ze sčítání lidu v roce 2011 je pak podíl věřících v České populaci ještě menší, dosahuje necelých 21 %, což odpovídá zhruba 2,2 milionům obyvatel. Nábožensky orientované jsou přitom především moravské oblasti. Při pohledu do historie je možné zaznamenat z hlediska víry v tuzemsku značný pokles. Zatímco v roce 1991 se k nějaké formě náboženství na dnešním území ČR hlásilo přes čtyři a půl milionu obyvatel, v současnosti je to méně než polovina. Dlouhodobě dominantní je v tomto ohledu křesťanství, konkrétně Římskokatolická církev, k níž se v současnosti hlásí přes milion Čechů.

Aby se náboženské myšlenky udržely co nejdéle a nedocházelo k dalšímu rapidnímu poklesu věřících, vznikají již delší dobu různé asociace či sdružení zaměřující se na lidi z konkrétní profese, které spojuje právě křesťanská víra. Tyto skupiny se přitom snaží přenést si z Bible vždy určité prvky, na nichž staví své poslání. Jedním z nich je i sdružení KOMPAS –Křesťanští Obchodníci, Manažeři, Podnikatelé A Samostatně výdělečné osoby. Podle jeho spoluzakladatele Jiřího Jemelky je biblický prvek jasně patrný už v samotném mottu sdružení. „Vycházíme v něm ze skutečnosti, že Ježíš byl velkou část svého života živnostníkem, když pracoval jako tesař. Naší hlavní snahou je přitom integrovat co nejvíce podnikatelů, které pojí křesťanská víra, upevňovat jejich hodnoty a směřovat je k etické činnosti v někdy nesmlouvavém světě byznysu,“ říká Jemelka.

Přihlásit se ke stejně smýšlející skupině mají možnost i pracovníci z lékařských oborů, už od začátku 90. let totiž funguje Sdružení křesťanských zdravotníků v ČR. Kromě samotných lékařů jsou přitom jeho členy i různé další osoby, které pracují ve zdravotnictví. Hlavním cílem sdružení je studování a promýšlení problémů, s nimiž se zdravotníci při své práci s nemocnými setkávají a které jsou natolik specifické, že jejich řešení není možné na všeobecné církevní půdě. Speciální důraz přitom sdružení klade na promýšlení zásad křesťanské etiky, především pak ochrany života.

Svoji skupinu mají i tuzemští strážci pořádku, a to díky Křesťanské policejní asociaci, která vznikla na začátku tohoto desetiletí. Sdružuje muže a ženy především z řad Policie ČR, občanských zaměstnanců policie, středních a vyšších policejních škol a Policejní akademie ČR. Zároveň je však otevřenátéž pro ostatní pracovníky tuzemských bezpečnostních sborů, kteří jsou členy křesťanských církví nebo vyznávají křesťanské hodnoty. Cílem asociace je kromě podpory profesní etiky členů především propojení policistů s dalšími pracovníky bezpečnostních sborů žijícími podle křesťanských zásad, ať už v tuzemsku, či zahraničí. Asociace totiž dlouhodobě usiluje o začlenění do mezinárodní struktury organizace křesťanských policistů.

Na názorově spřízněné hlasy v zahraničí se snaží obracet také Česká křesťanská environmentální síť. Tento zapsaný spolek odkazuje na Evropskou křesťanskou environmentální síť a jeho hlavní myšlenkou je především odkaz trvalé udržitelnosti životního prostředí vzhledem k budoucím – nejen rodinným – generacím. Přispět k tomu mají jak církve či farnosti v České republice, tak i různé křesťanské environmentální organizace nebo jednotlivci.

Díky tomuto všeobjímajícímu pojetí tak má Česká křesťanská environmentální síť už téměř 20 takových členů.
U všech zmíněných asociací či sdružení je přitom nutné udržovat potřebné myšlenky a lidské vazby. Pomáhají k tomu především pravidelná setkání, jejichž nedílnou součástí jsou mše či modlitby. „S členy sdružení se setkáváme několikrát do roka, nedílnou součástí je přitom vždy zahajovací mše. Účastníci setkání si mohou nejen předat zkušenosti mezi sebou a utužit vzájemné vazby, snažíme se i o určitou přidanou hodnotu, proto na každé setkání vždy zveme i vybraného úspěšného podnikatele, který se podělí o vlastní poznatky s ostatními,“ uzavírá jeden z křesťanských podnikatelů, Jiří Jemelka.