V 90. letech se lidé nadšení z nových svobod po hlavě vrhali do podnikání ve vidině rychlého zbohatnutí a získání společenského postavení. Za svou naivitu často tvrdě dopláceli. Banky byly vstřícné půjčkám a nezkušení podnikatelé se tak snadno nebezpečně zadlužili. Dnešní podnikatelé peníze shánějí hůře, ale zato mají bohaté možnosti sebevzdělávání, čerpání inspirace a sdílení zkušeností. Také už pochopili důležitost píle, serióznosti a kultivovanosti. O podnikání po roce 1989 a dnes ve svém komentáři hovoří Jiří Jemelka, podnikatelský kouč a ředitel společnosti J.I.P. pro firmy, jež poskytuje revitalizace a interim management malým a středním podnikům.

Před rokem 1989 se podnikatelé v České republice mohli počítat na stovky. Téměř všechny firmy držel ve svých rukou stát. Onu drobnou skupinu živnostníků představovala zejména takzvaná svobodná povolání či někteří poskytovatelé služeb jako kadeřnice nebo hospodští. Plnohodnotnější podnikání se tak do české ekonomiky začalo vracet až po sametové revoluci. Podle dostupných dat Ministerstva průmyslu a obchodu bylo v tuzemsku k 31. prosinci 1992 evidováno zhruba 656 tisíc podnikatelů. O dva roky později se již toto číslo přehouplo přes 1,1 milionu. Počty podnikatelů stabilně rostly i nadále a dnes je v České republice evidováno přes 2,5 milionu podnikatelů – fyzických i právnických osob.

Podnikání v devadesátkách: Snadné úvěry, málo informací i kultivovanosti
Návrat podnikání do našich zemí ovšem neprobíhal nijak klidně, naopak byl dost chaotický. Podnikatelé 90. let se po hlavě vrhali do byznysu s naivní představou rychlého zbohatnutí. Praktické informace – dnes bychom řekli know-how – nebylo moc kde sehnat, nebylo se od koho učit, zákony, předpisy a normy k soukromému podnikání se teprve pomalu rodily. Bylo to období divokému kapitalismu v pravém slova smyslu.

Začít v devadesátkách podnikat bylo relativně snadné. Banky ochotně půjčovaly peníze kdekomu a na kdeco. Jednodušší a rychlejší přístup k penězům byl pravděpodobně hlavní výhodou oproti dnešní situaci. Na druhou stranu si je potřeba uvědomit, že pokud si člověk snadno na podnikání mohl půjčit peníze, ale podnikat neuměl, rychle mu to zničilo život.

Lidí na trhu práce byl dostatek, podnikatelé si tak mohli při výběru zaměstnanců klást vlastní požadavky. Kultivovanost, diplomatický přístup, serióznost – to se příliš nenosilo. Na poměrně rozšířené pologaunerské způsoby, aroganci a sebestřednost mnohých „devadesátkových“ podnikatelů bohužel podnikatelská sféra doplácí dodnes. Lidé si se slovem podnikatel i dnes obvykle spojí nějakou negativní konotaci, ať už je to tunelování, korupce, nebo celkově ostré lokty.

Podnikatel není big boss, ale houževnatý a trpělivý stavitel
Kvůli vlastní naivitě a představě, že podnikatele dělá velké auto a chování ala „big boss“ ovšem mnoho tehdejších podnikatelů rychle krachovalo. Svou roli hrála i nezkušenost a nevyzrálost podnikatelského prostředí. Dalším silným činitelem byly, tak jako jsou jimi mnohdy i dnes, finance. V devadesátých letech se podnikatelé rychle „přeúvěrovali“ a následně zadlužili. Byli totiž přesvědčeni, že zcela základní cestou k úspěchu podnikání jsou prostě peníze. Hodně peněz. I dnes se naivní podnikatelé zaměření na peníze samozřejmě najdou, ale většina lidí, kteří uvažují o vlastním byznysu, ví, že podnikání je především o dovednostech, odhodlání, houževnatosti, dobrých myšlenkách a znalostech.¨

Dnešní podnikatelé již většinou také vědí, že vytrvalým, korektním a seriózním přístupem lze dosáhnout víc než nějakým gaunerským stylem. Pokud náhodou neobjevíte díru na trhu a úžasnou příležitost, musíte počítat s deseti, dvaceti lety systematického budování svého podnikání a učení se, jak pracovat s lidmi, jak vést firmu, jak být lídrem. S ohledem na situaci na pracovním trhu je potřeba právě i hodně té kultivovanosti, korektnosti a diplomatických dovedností.

Získávání informací a zkušeností snad nikdy nebylo snazší
A hlavní výhoda dnešních podnikatelů? Obrovské možnosti neustálého vzdělávání, učení se, hledání nových informací a inspirace. Za těch třicet let se již u nás nashromáždilo dostatečné množství příkladů z praxe, úspěšných i neúspěšných. Když se tehdy v 90. letech chtěl začínající podnikatel učit od někoho zkušenějšího v oboru, většinou mu nezbývalo než si sbalit kufry a vyrazit na zkušenou do zahraničí. Dneska můžete začít jednoduše na internetu – pročítat odborné články, sledovat blogy odborníků, přihlásit se do různých diskuzních fór. Knih a periodik k dané tematice je též dostupných nespočet. Se znalostmi nabytými ze studia či samostudia poté můžete vyrazit na workshopy, konference, zapojit se do akceleračních programů, networkovat. Všude tam relativně snadno navážete cenné vztahy a není problém ani dohodnout si spolupráci s nějakým mentorem nebo si domluvit poradenské služby. S tímto vším pak máte dobré vyhlídky na úspěch.