Pandemie koronaviru zvýšila počet lidí bez domova. Na situaci upozorňuje organizace Nový Prostor. Přitom již podle posledního sčítání osob žilo v Česku téměř 24 tisíc bezdomovců. Nejčastější příčinou ztráty bydlení jsou problémy v partnerských vztazích i ztráta zaměstnání. Řešením jsou alternativní způsoby pomoci lidem bez domova, jako je prodej street paperu či metoda poskytování bydlení.

Statistiky projektu Nový Prostor ukazují, že se za dobu Covidové pandemie situace osob s nízkými příjmy zhoršila. „Kvůli rozpadu partnerských vztahů nebo ztrátě zaměstnání přišlo mnoho osob o bydlení a ocitlo se opět na ulici. Probíhající celosvětová pandemie koronaviru způsobila ekonomickou nestabilitu, dlouhodobé karantény a přinášela pro mnohé stres a hádky do domácností. Všechny tyto faktory se podepsaly na tom, že vzrostl počet lidí bez domova,“ upozorňuje Dagmar Kocmánková, výkonná ředitelka projektu Nový Prostor, který pomocí prodeje magazínu pomáhá lidem bez domova.

Podrobný přehled o stavu bezdomovectví v České republice vyplývají z průzkumu provedeného v roce 2019, tedy těsně před pandemií, Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí. Podle něj je v Česku 23 830 osob bez domova a z toho je 2600 dětí, statisíce lidí jsou bezdomovectvím ohrožení. Polovina osob bez domova žije venku, nebo občasně přespává na noclehárnách. Příjmy dvou třetin osob přespávajících venku jsou nižší nežli 100 Kč denně, čtvrtina má méně než 50 Kč na den, což je alarmující.

Výzkum jako první příčinu ztráty bydlení identifikoval problémy v manželství nebo v partnerském vztahu (31 %), následně jde o ztrátu zaměstnání (16 %), komplikované dětství (15 %), závislost na alkoholu (13 %), drogovou závislost (8 %), dluhy a neschopnost platit nájem a v poslední řadě úmrtí v rodině (oba 7 %).

Průměrný věk osoby bez domova je 47 let, nejvíce lidí bez domova je v Praze 3251
a v Moravskoslezském kraji 3541. Z toho počtu je 81 % mužů a 19 % žen.

Street paper pomáhá naučit se hospodařit
Pro osoby bez domova po celém světě je pomocí v tíživé situaci prodej takzvaných street paperů. Podstatou projektu je prodej časopisu, kdy z koncové ceny magazínu náleží polovina prodejci. První tři výtisky dostanou zdarma, další si nakupují za polovinu ceny, tím se učí hospodařit s vlastními financemi. Filozofií projektu je aktivní zapojení klientů do řešení vlastní situace, nejen pasivní přijímání pomoci. V České republice vznikla v roce 1998 jako odpověď na narůstající trend bezdomovectví organizace Nový Prostor, která právě projekt street paperů v tuzemsku zavedla. „Nový Prostor svým klientům poskytuje také sociální služby, v rámci kterých jim pomáhá s nalezením pracovního uplatnění, hledáním vhodného bydlení, vyřizováním osobních záležitostí na úřadech, vzděláváním,“ vysvětluje princip fungování Dagmar Kocmánková, výkonná ředitelka projektu Nový Prostor, který je členem nadnárodní organizace International network of street papers.

Nový Prostor za 22 let svojí existence dokázal pomoci více než 5500 lidem bez domova, kteří se díky prodeji časopisu a následné podpoře odrazili ode dna.

Trendy v pomoci lidem bez domova
V posledních letech se v České republice vytvořili další podpůrné projekty pro osoby bez domova, podílí se na nich neziskové organizace, ale i komerční firmy. Jde například o Oběd pro dalšího který, organizuje síť restaurací Lokál, Nocleženka – poukázka, která jednomu člověku bez domova umožní strávit noc v teple. Nezahrnuje však pouze nocleh samotný, ale i další pomoc a rozvoj služeb pro lidi bez domova. Dále jsou to podporovaná pracovní místa, které realizují různé neziskové organizace, nábytková banka, sociální bytové agentury, metoda Housing First – bydlení především. Jedná se o inovativní metodu, která v posledních letech zdomácňuje i v českém prostředí. „Podstatou metody je poskytnout lidem bez domova standardní bydlení bez předchozí léčby či tréninku a současně jim poskytnout potřebnou pomoc dle jejich individuálních potřeb. Metoda poskytnutí bydlení takovým způsobem je pravděpodobně tou nejdůležitější inovací v plánování služeb pro řešení bezdomovectví za posledních třicet let,“ uzavírá Kocmánková.