Vlna sociálních nepokojů bude v příštích dvou letech v mnoha zemích po celém světě narušovat hospodářství a přispívat k pádům vlád, varuje Economist Intelligence Unit.
Světová hospodářská krize uvrhne stále více lidí do chudoby, ztratí pracovní místo a tím i příjmy a domov. V důsledku této situace jsou očekávány masivní protesty obyvatelstva, jak to bylo již vidět v Řecku, pobaltských státech, Bulharsku a Rumunsku.

Výzkumné oddělení hospodářského časopisu The Economist analyzovalo riziko nepokojů v jednotlivých zemích a došlo k následujícím výsledkům:
Ze 165 zkoumaných zemí bylo 95 vyhodnoceno jako země s vysokým nebo velmi vysokým rizikem. 53 má střední riziko, jsou ale hodně vzdáleny od sociálního smíru. Jen 17 zemí má malé riziko.
Celá zpráva a žebříček zemí je k dispozici zde: http://www.corrispondenti.net/documenti/EIUmar09.doc

Na prvním místě jako kandidát na rebelii stojí Zimbabwe, Čad, Republika Kongo, Kambodža a Súdán. Mezi prvními 27 zeměmi s vysokým rizikem jsou z evropských zemí Ukrajina, Moldávie a Bosna a Hercegovina.
Rizikově jsou vyhodnoceny i Španělsko, Francie, USA, Irsko, Velká Britanie a Itálie.
Německo stojí na konci pole na 150. místě (Česko je na 153. a Slovensko na 98. pozici). Zajímavé je, že v kategorii s nízkým rizikem jsou uváděny i Čína a Írán.
Na nejnižším místě mezi evropskými zeměmi s nepatrným rizikem se nacházejí Švýcarsko, Finsko, Švédsko, Dánsko a Norsko. Situace se ale může rychle obrátit negativním směrem, pokud procentuální počty nezaměstnaných dosáhnou dvojciferných čísel.

Celosvětový pád hospodářství vyvolá v mnoha zemích vážné sociální nepokoje, pokud bude nadále extrémně stoupat nezaměstnanost. Zvláště resentiment vůči zahraničním pracovním silám by se mohl postarat o povstání. Podle ankety Financial Times/Harris ve Velké Britanii zastává 80 % dospělých názor, že imigranti se mají vrátit do svých domácích zemí, pokud nemají práci.

Uzavřením mnoha podniků a ztrátou pracovních míst roste volání po protekcionizmu a ochraně domácího hospodářství, což by ale mohlo z krize udělat dlouhotrvající depresi, popisuje zpráva. Po celém světě roste hněv jako výsledek stoupající nezaměstnanosti, krácení mezd, akcí na záchranu bank, padajících cen nemovitostí a ztráty hodnoty vkladů a penzijních fondů.

Jakmile lidé zjistí, že nemají už co ztratit a tím pozbudou důvěru ve schopnost vlády stabilizovat situaci, přibude masivně množství protestů. Nepokoje posledních měsíců ukázaly, že globální hospodářský pokles již přinesl své politické následky. Vlády Islandu, Lotyšska a Maďarska již byly svrženy ulicí. Francie zažila svou druhou letošní generální stávku a Sarkozy stojí pod značným tlakem.
Je to varování před tím, co by mohlo v nejhorším ještě přijít. Existuje sílící obava před možnou globální pandemií nepokojů a povstání. Duben může být rozhodujícím měsícem. Proto se zabezpečte a přemýšlejte, jak můžete přestát těžké časy.

Při této příležitosti bych chtěl upozornit na akci „Wir zahlen nicht für eure Krise“ (Nebudeme platit za vaši krizi – http://www.28maerz.de ) a velké demonstrace proti krizi a válce v 10 evropských městech 28.3.09.